Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Petra Neomillnerová – Zjizvení



Úvodník: V závěrečném díle fantasy trilogie, vydané pod souborným označením Písně čarodějky, byste stejně jako v předchozích svazcích hledali patos jen těžko. Čas smývá z duší nejen bolest, ale přináší s sebou i období deziluzí a trpkých zklamání, v jejichž světle dostávají následné intriky své opodstatnění a lidská tragédie příchuť jedu.

Článek:
Temným a drsným příběhem tentokráte nehýbou hrůzy války, jichž se měli čtenáři možnost přesytit v minulých dílech, ale doslova jím otřásá těhotenství hlavní hrdinky. Rusovlasá čarodějka Moire se stala představenou Bratrstva, a souběžně s narůstajícím vlivem mocné a válečnými běsy ošlehané ženy sílí i vynalézavost protivníků, jejichž zášť pohánějí dávné křivdy a nenaplněná touha po odplatě. Ústředním motivem a příčinou téměř veškerého dění a jednání se stává Moiřino nenarozené dítě.

Zatímco jedni si od jeho příchodu slibují lepší budoucnost , druzí ho vyhlížejí s obavami. Ve stínu spekulací o nejasném otcovstí a hrozby dalších bojů se někomu z početných řad nepřátel podaří Moire podstrčit jed, jehož účinek posílila kletba. Zesláblá čarodějka je nucena uchýlit se do náruče druidského háje a mrtvého přítele, aby pro sebe a dítě načerpala životní sílu. Jak se však záhy ukáže, na kletbu jsou i posvátné stromy krátké. Její přátelé se urputně snaží nalézt protijed a čas neúprosně běží.

Nejen závěrem, ale celou knihou se linou dozvuky války, které svou tvrdostí a trápením tlumí dokonce i jindy tak výraznou erotiku, jejímž syrovým popisem se vyznačuje styl autorky. Vztahy se zaměřují spíše na otázky mateřství a v souvislosti s tím se děj ubírá v poklidnějším duchu.

Přes veškerou mírnou notu příběhu se i bez zvláštních překvapení, velkolepých bitev nebo otravných božstev najde několik světlých dramatických momentů, které děj řádně skropí krví. Na konci písně čarodějky dopadá mnoho věcí oproti předchozímu útrpnému tónu až směšně dobře, ale melodie je chytlavá a stále platí, že k „dobrému“ konci je třeba přebrodit se šarlatem.

Ačkoliv si kniha drží svůj osobitý úsporný styl a typickou syrovost, příběhově mě přece jen mírně zklamala. Vyprávění stojí a padá na vztazích. Na konci jsem byla přesycena vyčpělostí hádek a pletichaření mezi aktéry do té míry, že to nedokázal vyvážit ani akčnější závěr. Rozpačitá pachuť, která se mi na začátku vradla do mysli, se s poslední stránkou jen umocnila. Upozadit divokou krev v Moire ve jménu vývoje postavy se na knize výrazně podepsalo, a ačkoliv to příběh nepotopilo až na samé dno, zůstal se houpat někdě těsně pod hladinou šedé průměrnosti.


Zjizvení - Písně čarodějky III
Petra Neomillnerová
Vydalo nakladatelství Epocha, 254 stran


27.05.2014 - Celeste Grey