Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Jan Werich - S úsměvem to taky jde



Úvodník: V nakladatelství Eminent právě vychází další kniha, jež má společného ústředního hrdinu. Jan Werich. Doposud jsme se mohli začíst do titulů s názvy Klaunovo pozdního odpoledne nebo Kaviár a šampaňské či Král a rybář, Na Kampě pod pokličkou a Elixír života.
Nyní je tu další s příznačným názvem - Jan Werich - S úsměvem to taky jde.


Článek:
K panu Werichovi cítím velkou úctu a spolu s ní jsem přistupovala i ke knize o něm. Stačilo přečíst pár řádků a cítila jsem stejnou pokoru i u pana Chrastila. Jak láskyplně o něm píše.
Jeho slova vyznání jsou mi jasná: "Věřte, že napsat knihu je těžké. Napsat ji o někom, koho si vážíte a obdivujete jej, je krásné, ale smělé. Psát ale o Janu Werichovi, Mistru slova a pera, je přece jen trochu drzost..."

Jenže v tomto případě krásná. Chci tu napsat vyznání panu Chrastilovi. Vím, že ve svých recenzích převážně chválím, nutno ale podotknout, že za to může i pečlivý výběr knih, o nichž se rozhodnu psát.
Teď jsem však sáhla po knize, která mi doslova učarovala.
Díky ní vidím úsměv Wericha. Poznala jsem, jak okouzloval okolí, jen trochu lituji, že jsem mu nemohla být stejně blízko jako autor. Jak ráda bych seděla u Werichů na zahradě v altánku a grilovala nebo v kuchyni u turečka s paní Janou a těšila se, kdy zpoza dveří vykouknou šibalsky zúžené oči. Věřím, že je nás takových spousta.
A tak ráda putuji do snů s touhle knihou, zavřu oči a jsem tam.
 
Jan Werich zrovna loví pstruhy a sekýruje: " Dojděte pro kopřivy do pekáčku, aby se nám na tom máslíčku nepřipekly."
Pavel Chrastil se s námi dělí, díky němu jsme tam. V domě na Kampě byl totiž po několik let každodenním hostem. Mohl tak z blízka poznat Werichovu rodinu i přátele. 
A tak začala ze vzpomínek vznikat kniha, doklad Werichova každodenního života

Navíc je doplněna o dosud nepublikované vzpomínky Jarmily Týlové (Werichovy sekretářky) a Dany Pakové (rodinné přítelkyně Werichových).

A jak to všechno vlastně začalo?
Procházíme se po Malostranském nábřeží dvacátého století. Lípy u Vltavy právě ztratily listí, na hladině se vlní labutě a přes ně je vidět Národní divadlo. Odtud je to kousek na Kampu. Před domem si pohrávají dvě děvčata, Lenka a Fanča. Lenka Chrastilová a Fanča? Prý má "děsně slavnýho dědečka."  Černovlasá, modrooká a stále veselá...
Takhle nějak mohl vypadat začátek přátelství pana Wericha a Pavla Chrastila. Během něj toho zažil a slýchaval spoustu.
Třeba tohle moudro:
"Nic chytřejšího než život nikdo nevymyslí a ty máš jen jednu možnost. Především prožít ho, zodpovídat za něj, využít jej tak, abys při součtu byl spokojenej. Ono ti stejně nic jinýho nezbyde. Důležitý je procházet jím slušně a s koulema. To je jediný, co pro to můžeš sám udělat. Radím ti, udělej to co nejlíp! Život je a bude ten největší dar..."


Pavel Chrastil
Jan Werich/ S úsměvem to také jde
vydalo nakladatelství EMINENT v roce 2014



 




23.09.2014 - Julie Kolocová