Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Pracovní diskriminace přinesla ovoce - sebevraždu
Úvodník: MF DNES se před časem rozhodla vydávat seriál o tzv. „úspěšných ženách“, aby tak zřejmě vyvrátila obecnou představu o tom, že v České republice jsou ženy z pracovního hlediska velmi často diskriminovány. Slovo diskriminace se mi sice velmi příčí, ale příhodněji celou situaci, která se začíná stávat poněkud kritickou, nazvat nemohu. Včerejší vydání přineslo rozhovor s úspěšnou podnikatelkou Lucií Pilipovou, zvládající úspěšně dvě firmy, domácnost, tři potomky a manžela. Nad takovým pracovním tempem se hluboce skláním a uznávám, že paní Pilipová zvládá být při takovém nasazení ještě půvabná a čerstvá. Inu, nebylo tak naděleno každému, resp. každé ženě a snad proto musí zaměstnavatelé nad většinou ženské populace ohrnout nos. Stejné vydání ale přineslo velmi šokující zprávu o ženě středního věku, dlouhodobě nezaměstnané, jež pro prohraném soudu, kdy se s jistou firmou soudila o neoprávněné odepření zaměstnání kvůli vyššímu věku, spáchala sebevraždu.
Článek: Tento případ nám ukazuje zřejmě dnešní realitu víc, než usměvavá paní Pilipová v kostýmku. Nebudu říkat, že si umím poté, co si již třetím měsícem „užívám“ hledání vhodného pracovního uplatnění, představit, v jakém zoufalství se zmíněná žena ocitla, jak její sebevědomí muselo klesnout na úplné dno a jak se asi musela cítit ponížená a nepotřebná, ale co musím zmínit je fakt, že soudce dal za pravdu oné firmě, čímž posvětil nelichotivý výrok o ženině věku.
Možná by pro onu nešťastnou ženu měla MF DNES radu, aby sledovala seriál o úspěšných ženách a vzala si z něj nějaké poučení, možná by ji samotná paní Pilipová poradila, ať se vrhne na podnikání jako ona, ale to nikomu život nevrátí. Navíc pochybuji, že si dotyčná žena vzala vlivného politika, jehož současný plat dosahuje půl miliónu korun českých. Pro běžného občana z davu je totiž zaměstnání jedinou možností, jak se uživit, nikoliv prostředkem k zahnání nudy, či vzestupu ve sféře mýtické kariéry.
Celý tragický případ odhalil „mezi lidem“ poměrně známou věc a to, že v Čechách lidé nad padesátkou personalisty vlastně nezajímají a ženy ještě méně, že mladé dívky jsou vystavovány u pohovorů nestoudným dotazům typu – nebudete se vdávat, či nechcete náhodou založit rodinu? A když se ten slušnější personalista na podobné věci nezeptá, znamená to, že životopis oné slečny rovnou hází do odpadkového koše, protože je dívka pro firmu neperspektivní. A co si pak často vyslechnou matky od dětí? Těžko někomu mohou dokazovat, že jejich robátka nestonají dvacetkrát ročně a že jsou ochotné zůstat v práci i do šesti večer. A když konečně potomstvo odroste, už se matky dostanou do fáze příliš „stará“.
Nevěřím tomu, že za současné vlády dojde k nějaké nápravě a proto by asi spíše měly firmy mužům dávat takové platy, aby své ženy uživili a ty nemusely absolvovat série ponižujících výslechů u výběrových řízení. Je to sice krok zpátky do devatenáctého století, přičemž už Karolína Světlá bojovala za pracovní uplatnění žen, ale pořád lepší, než realita, kdy začínají ženy ze zoufalství páchat sebevraždy. Lidský život je cennější více jak rozmary personalistů „progresívních firem“, kteří by s touto personální politikou na západ od našich hranic absolutně neuspěli.
14.09.2004 - Martina Bittnerová