Hlavní hrdinka je samozřejmě úžasná, talentovaná a typicky půvabná. Když zjistí, že ona sama je nositelkou a má vraždící gen, vše se v jejím dokonalém světe zhroutí. Všechny její sny se vypaří a zničí se, jako domeček z karet.
Začnou se jí bát všichni okolo, je nucena přestoupit na jinou školy - pro nositele. A tam potká Seana - Tajemného, v jejích očích úžasného, krásného a netypicky přitahujícího kluka.
Pokavaď jste si přečetli mými slovy převyprávěný děj, možná se vám zdá, jak jsem toho zmínil málo. Nicméně, snažím se prozradit co nejméně, jak do dvousté strany knihy, se Davy seznamuje s tímhle nositelem, tímhle právním zástupcem a podobně, zjišťujeme, že není vše tak, jak by mělo být.
Nejdřív jsem si myslel, že pouze nakladatelství Cooboo, špatně uvedli na trh anotaci. Spoilery do 200-stran? Cože?
Nicméně, chyba není v nakladatelství, dokonce ani v anotaci - Protože kdo by si koupil knihu, kde je v anotaci napsané to, co jsem zmínil již já?
Chyba je totiž na straně autorky a v jejím otřepaném, natahovaném a zbytečně popisném příběhu.
Co by to bylo za knihu, bez dokonalé hlavní hrdinky, že?
Davy, je nudná, divná, špatně vykreslená, nudná, uřvaná, naivní, nudná a bohužel i nesympatická. Ale ze všeho nejvíc je perfektní, nadaná hudebnice s vykročenou cestičkou do života, klukem, bez sebemenších potíží. Zkrátka se narodila se stříbrnou lžičkou v puse. To by nebylo špatně, kdyby furt nekňourala a nechovala se jako naivní trubka. Ze začátku jsem se s ní snažil soucítit (vážně), ale nešlo to. Byla prostě nesympatická.
Ve druhé části knihy, kde nastane takový "zvrat" (který samozřejmě vůbec nebyl nacpaný v anotaci - ironie?), se Davy absolutně změní, už není uplakaným nemehlem, teď je nemehlem, odhodlaným přežít. To mě sice potěšilo, nicméně ke konci (ke kterému se ještě dostanu) se zachovala tak, že všechny mé představy o "lepší" Davy se vytratily.
A Sean? Ten je naopak uzavřený, tajemný a to je prosím všechno, co o něm i o ostatních postavách mohu říci. Postavy jsou nedostatečně vykreslené a nezaujaly. Nedokázal jsem si k nim najít cestu ani za celých 316 stran knihy.
Emoce mezi hrdiny a především, mezi Davy a Seanem mi přišli nucené a strojené a nedostatečně vyjádřené.
Děj byl zdlouhavý, častokrát se tam opakovaly naprosto zbytečně stejné fráze - nudné.
Co mě zamrzelo, bylo nevyužití potencionálu. Ten nápad je fakt skvělý (i když, možná trošku nedomyšlený), ale kvalita kolísá. Dalo se z toho o tolik víc vytěžit...
Závěrem:
Když jsem se s knihou setkal poprvé, uchvátila mě nejen obálkou, ale i anotací.
Bohužel, ze skvělého námětu, vznikla značně podprůměrná dystopie.
Nevím, jestli budu do druhého dílu pokračovat, nejspíš tomu šanci dám, ale moc si od toho neslibuji.