Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Nicolai Lillin: Dech tmy



Úvodník: Návrat z druhé čečenské války, snaha vyrovnat se s válečnými traumaty a zařadit se zpátky do nefungující ruské společnosti. Téma, které by většinu čtenářů odradilo. Odradilo by i nejspíš většinu spisovatelů, až na ty, kteří se s podobnou věcí museli vyrovnat.
Nicolai nejen překonal svoje válečná traumata, ale ve svém třetím částečně autobiografickém románu dokázal zážitky popsat tak barvitě, že povrchovou šeď zdánlivě nudného tématu stírá, a nabízí čtenáři svižné a lehce plynoucí čtení. Jednoduchý jazyk, který však dokáže člověka zavést do světa, který je chvílemi až skoro neskutečný, připomíná styl Williama Saroyana. 


Článek:
Vláda policie, která je horší než mafie, vraždy v denním světle i tajné organizace, tak popisuje Nicolai prostřednictvím svého alter ega Kolyma současné Rusko, jehož fungování až děsivě připomíná nějaký fantaskní román o nesvobodné společnosti.
Po návratu z války zde náš hrdina zažívá nepochopitelné zápletky, a úplnou bezmoc jedince, stojícího proti nesmyslnému systému. Naopak Sibiř, tu Kolyma miluje. Tradiční způsob života, kterým místní lidé žijí, propojenost s přírodou a moudrost původních obyvatel, jsou hodnoty, které hlavnímu hrdinovi dokáží vrátit zdravý rozum. Proto se vypraví za svým dědem, který žije jako lovec v tajze. Zde Kolyma najde společně se svými kořeny i vyrovnanost. A ačkoli se pak vrací ze Sibiře do šílenství ruského velkoměsta, svůj klid si veze sebou. A to i přesto, že ho čeká práce, o jaké se mu ani nesnilo, a to ne v tom dobrém slova smyslu.

I když často čtenář nesouhlasí a ani nemůže souhlasit s tím, co hlavní hrdina dělá, příběh mu nedovolí jakékoli pochybnosti. Se zatajeným dechem mu nezbyde než knihu dočíst až do konce. Ostatně, kdo jsme my, abychom soudili rozhodnutí člověka, který si prošel tím nejhorším, co dokáže mladého člověka potkat – válečným peklem. Silný příběh psaný lehkou formou totiž dokáže každého čtenáře zcela vtáhnout. Od první stránky příběh nasadí vysoké tempo, které mu vydrží až do konce románu. Po pár stránkách má čtenář pocit, že je to on, kdo blouzní s granátem v ruce a že jen a jen jeho dokáže vyléčit duch tajgy.

Pokud se čtenář rozhodne přečíst si tuto knihu, doporučuji, aby si nejprve sehnal předchozí dva díly. Kniha „Sibiřská výchova“, ve které autor popisuje svoje dětství v podněstří a „Volný pád kde se čtenář společně s autorem ocitne v pekle druhé Čečenské války. Ačkoli sám autor řadí svoje romány mezi beletrii, přiznává mnoho podobností s vlastním životem. Kniha vypráví příběh tak přesvědčivě, že čtenář ani na vteřinu nezapochybuje, že silný příběh nemůže být celý smyšlený. Romány slavily od první chvíle úspěch po celém světě, což je pochopitelné, vzhledem k aktuálnosti témat, které jsou v současné době diskutované vzhledem k Rusku. Nicolai Lillin přišel se svými příběhy ve správný čas. 


DECH TMY
Nicolai Lillin
Překladatel:Helena Lergetporer
Počet stran: 319
Nakladatelství: Paseka
Rok vydání: 2014
 
 


17.12.2014 - Viola Hubáčková