Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - ŽIVOT ZA ŽIVOTEM – román Kate Atkinsonové – prožít život znovu…a znovu…


Úvodník: Jsou otázky, které si mnohokrát položí každý z nás. Co by se stalo, jak by se vyvíjel můj život, kdybych se v některé situaci zachoval jinak, než jsem se zachoval? Jak by se vyvíjel svět, kdyby…? Prostě toto schéma „co by, kdyby“ důvěrně známe. Mnozí z nás se také zamýšlejí, co bude po smrti, po té jediné jistotě našeho života. Čteme „knihy mrtvých“, řada z nás si oblíbila Moodyho „Život po životě,“ jsou zastánci východních náboženství (třeba buddhismu) věřící na „koloběh životů,“ kdy se stále znovu a znovu rodíme s úkolem se zdokonalit a vyvarovat chyb a dosáhnout očistění své karmy (nirvány, buddhovství). 


Článek:


V každém z těchto případů jde o náš nový, jiný život – v jiných souvislostech, v jiném prostředí,  s jinými lidmi. Jak praví lidová moudrost „dvakrát nevstoupíš do téže řeky.“ Hlavní postava knihy Kate Atkinsonové Ursula Toddová dostává možnost několika nových zrození. S tou výhodou, že přichází do stejného známého prostředí, mezi své blízké a s vědomím předchozích souvislostí. Několikrát umírá (padá do tmy), nejprve už jako novorozeně, ale její život „po životě“ pokračuje. Čtenář, který si nepřečte záložku knihy, kde se dozví o smrtích Ursuly a o tom, že každý další život je pro ni nová šance, to možná z počátku ani nezpozoruje. Ursula pokaždé vstane z údajné „smrti“ a pokračuje ve svém životě. Aby bylo jasné, že jde o „nový“ a ne úplně stejný život, je kniha důsledně dělena na drobné kapitoly z různých časových údobí. Ursula tak překonává překážky a „přežije“ smrt zadušením, utonutím, pádem ze střechy i nakažlivou chorobou.

Vždy když poznáme Ursulu o pár let později, vracíme se k jejímu dřívějšímu „životu“ a jeho událostem trochu jiným pohledem. Po každém dalším narození je i sama Ursula také trochu jiná. Nenápadně, ale jistě se postupně ze zakřiknuté dívenky, nechající se lehce svést americkým sportovcem mění na suverénní, svéráznou a samostatnou bytost, která je schopna „tvořit dějiny.“ Vydává se různými životními cestami, kde ji (k radosti feministek) brzdí vždy hlavně muži. Může tak být nezletilou těhotnou, týranou manželkou, chotí přesvědčeného nacisty, staropanenskou úřednicí nebo milenkou ženatého nadřízeného. Možnost zdokonalení a vývoje osobnosti (a duše chcete-li) dostává tak plynule a nepřerušovaně.

Skutečně originální autorský nápad staví hlavní hrdinku do dramatických událostí dvacátého století – století dvou válek, ale také století, kdy se ženy postupně emancipují. Ursula tak postupně stále lépe dokáže překonávat životní překážky, vyrovnat se s nepřízní a utlačováním se strany mužů (samolibý bratr, nespolehlivý milenec, sadistický manžel) ale i s historickými postavami jako Adolf Hitler a jím vyvolanými historickými událostmi (bombardování Londýna).

„Život máme koneckonců jen jeden, tak bychom se měli snažit ho prožít co nejlíp. Není nám dáno jednat správně, ale musíme se o to aspoň snažit.”
„Co kdybychom to mohli zkoušet pořád znovu a znovu,” řekl Teddy, „dokud bychom se nevystříhali všech chyb? Nebyla by to krása?“
„Myslím, že by to bylo jen strašně vyčerpávající.“
 
 Pro čtenáře nejde o snadný zážitek. Více jak čtyřstovkou stran většího formátu se musíte postupně prokousat někdy až přespříliš podrobným popisem. Vadí to zejména v začátku, kdy drobné události v bohatém anglickém rodinném domě, kde se Ursula narodí a kde vyrůstá, se stávají – alespoň pro mne - nudnými a nezajímavými. Když dojde k první opravdové a skutečně dramatické situaci s manželem násilníkem zbystříte, ale postupně se opět tok vyprávění zklidní. Dramatické situace se pak střídají s předlouhými popisy, jakoby z pera klasiků o století dříve narozených. Podstatně rychleji se střídají časové linie důsledně uváděné v záhlaví kapitol. Toto střídání nutí čtenáře často se vracet a hledat v čem a jak se mění pohled na již známé a dříve popsané události. Skorem by se dalo říci, že je to taková až detektivní šaráda pro hloubavce. Je tu však otázka, jak dlouho to čtenáře bude bavit. Za sebe si myslím, že méně by bylo více a stálé návraty zpět znemožňují knihu přečíst jedním dechem a ztotožnit se s hrdinčiným osudem.

Kniha – jak nakladatel uvádí – se dlouho držela na seznamu bestsellerů, což je při její náročnosti tak trochu překvapující. Také několik českých recenzí, které si můžete na internetu najít, je velice pozitivních a jedna dokonce překypuje nadšením. Dlouho jsem váhal, zda svůj tak trochu odtažitý postoj k této knize mám zveřejnit. Ale nechť je slyšena i druhá strana – čímž nechci potencionální čtenáře odradit a přeji jim větší čtenářský zážitek, než se zdařil mně.

Musím ale připustit, že mě kniha podnítila k mnoha myšlenkám. Uvedu jen příklad. &Sárka Nováková ve své recenzi (kulturissimo.cz) napsala o knize, že „na základě minulých zážitků neustále přepisuje přítomnost, a tak se mění i budoucnost.“ K tomu mi hned vyvstal jeden citát japonského myšlení z knihy, kterou právě čtu (Roth Ozeki: Hledání přítomného okamžiku): „Minulost je zvláštní věc. Totiž, jak můžeme vědět, že skutečně existovala? Zdá se, že ano, ale kam se poděla teď? A pokud existovala, ale teď už neexistuje, tak kam zmizela?“

A nemohu si odpustit ještě malou poznámku – v úvodu a pak na úplném závěru se objevuje – pro vlastní děj nepodstatná - postava, které vedle důsledně anglických jmen, doslova vyčnívá - paní Řitková. Dělá si z nás paní spisovatelka či překladatelka legraci a odkazuje nás někam…?

Britská spisovatelka Kate Atkinsonová (nar. 1951) není českým čtenářům zatím příliš důvěrně známa, ačkoli zde v překladu vyšly již dvě její knihy. Obě, prvotina V zákulisí muzea z roku 1995 (česky 2006) a mírně netradiční detektivka Neuzavřené případy (2004, česky 2009), která zahájila čtenářsky úspěšnou řadu zatím čtyř kriminálních románů se soukromým detektivem Jacksonem Brodiem. Po sbírce a povídek a dvou románech přišla v roce 2013 autorka s ŽIVOTEM ZA ŽIVOTEM, který získal řadu literárních cen (Costa Awards, South bank Arts Awward for Literature).   
 
**************************************************
Kate Atkinsonová: ŽIVOT ZA ŽIVOTEM
Z anglického originálu Life After Life přeložila Daniela Theinová.
Vydalo nakladatelství Argo, Praha roku 2014.
 

18.02.2015 - Stanislav Polauf