Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Zkoušeli jsme všechno!



Úvodník: Pozor, pozor, nechť zbystří všichni rodiče, jež si se svými ratolestmi již nevědí rady! Vzdorují vám, když jim řeknete, aby se oblékli, či nechtějí chodit spát? Přepadají je záchvaty vzteku, často na veřejných místech, kde na vás každý civí, a už prostě nevíte, jak s dítětem dál? V tom případě bystě měli okamžitě sáhnout po evropském bestselleru francouzské psycholožky, především však zkušené dvojnásobné maminky Isabelle Filliozatové!

Článek:
Jakožto rodiče či starší sourozenci to zažíváme dennodenně: děti se s námi neustále hádají, nepřetržitě nás v obchodech informují o tom, co vše by to chtěli, urážejí se, neposlouchají, brečí při každém odchodu do školy a nevnímají, když se je snažíme přinutit něco uklidit, či je nabádáme, aby se oblékly. Ve všech případech, kdy se chovají jinak, než bychom chtěli, hledáme příčiny – ať už u sebe a naší chybné výchovy, tak u oněch dětí a my se jen ptáme, kde je chyba? Dělají nám to snad ty děti schválně? Přesně o tom tato kniha je; Isabelle nás totiž seznamuje s faktem, že chyba není ani na jedné straně.

Jako první si můžeme dát příklad té nejtypičtější situace: jsme v obchodě a dítě najednou zaregistruje stojan s pytlíky bonbonů, byť jeden už v košíku má. Začne se samozřejmě vztekat, že chce i tyto, my mu to však nechceme dovolit. A co udělá dítě? To se začne vztekat ještě víc a začínají si nás všímat všichni v doslechu. Ruku na srdce, kdo v takové situaci nikdy nezasáhl pomocí fyzické síly a dítěti neplácl přes zadek? Je to účinné, říkáme si, jelikož obvykle to na dítě zabere, my ho v návalu euforie, že už nebrečí, čapneme a rychle s ním od bonbonů pryč! Jenže si neuvědomuje, že dítě nepřestalo brečet kvůli účinnosti plácnutí, však kvůli stresu, který se v něm najednou nahromadil. Isabelle nám zrovna v tomto případě dává nasrozuměnou, že fyzická síla rozhodně nepomáhá a přiznejme si otevřeně, i ta na dítě mnohdy nezapůsobí a situace se nám jedině zhorší.

Kniha nás provází smýšlením a chodem dětského mozku v období od 1 do 5 let dítěte. Isabelle nám skrze knihu poskytuje nejnovější poznatky právě o dětském mozku a my se dozvídáme spousty nových vědeckých pokroků v poznání tohoto tématu. Jak jsem zmínila v úvodu, přiznejme si, když si myslíme, že nám z těch dětí pukne hlava, často se domníváme, že nám všechny ty těžkosti dělají děti schválně – ale napadlo by vás někdy, že vzhledem ke svému věku děti jednoduše nedokážou schválnosti provozovat? V knize se setkáte s osvětlením, proč toho schopné nejsou, a i s mnoha interpretacemi, proč se děti chovají tak, jak se chovají.

Co navíc poznamenat musím, je, že díky povedeným ilustracím francouzské kreslířky Anouk Duboisové navíc kniha nevypadá jen jako bezduchá příručka, jak by někomu připadat mohla. I přes jisté komické vzezření některých kreseb znázorňující rodiče a jejich postoj k dětem však téma knihy neztrácí na své relevanci a čtení pro nás bude mnohem příjemnější.

Jak tedy vyplývá, kniha není pouze plna rad směřujících bezradným rodičům – Isabelle se nás snaží přesvědčit, abychom výchovu dětí nebrali jen jako rutinu, které máme někdy po krk, ale do všeho, co děti učíme, se snažili vkládat kus sebe. Kus něčeho více. Musíme si uvědomit, že děti nevychováváme jen proto, abychom už byli blíže konci, totiž jejich dospělosti. Až odejdou, najednou si uvědomíme, že už nic z toho nebude znovu. Máme jen vzpomínky a na naši výchovu se zpětně zřejmě leckdy nebude vzpomínat nejlépe. Výchovu dětí nelze srovnávat s žádnou jinou aktivitou, kdy se těšíme na konečný výsledek, jako třeba cvičení. Díky Isabelle si uvědomíme něco, co stěží lze napsat a ačkoliv věřím, že ne všichni rodiče jsou stejní, nespočet z těch, kteří výchovu nezvládají, by kniha mohla dokopnout k správným činům – vychováváme děti proč život, tak na to nezapomínejme.

Drazí rodiče, starší sourozenci, jímž ti mladší jednoduše nehorázně moc lezou na nervy – nezapomínejte na to, že těmi drobátky děti nebudou věčně. Nad čímž si možná oddychnete a říkáte si, už aby byly velké a dokázaly se o sebe postarat! Každá chvíle vašeho dítěte, či sourozence, se dá prožít jen jednou. Shrnutě, jak praví samotný závěr knihy a knihu to vystihuje nejlépe: Udělejme si čas a prožijme každý okamžik každé etapy života našeho dítěte. Vždy to uteče příliš rychle. Existuje jen jedna skutečná naléhavá věc: MILOVAT! Je to ostatní, konec konců, skutečně tak důležité?
 
Zkoušeli jsme všechno!
Autor: Isabelle Filliozat
Originální název: J’ai tout essayé!
Ilustrátor: Anouk Dubois
Vydalo: CPress, 2015
Počet stran: 152
Vazba: brožovaná
 
Více informací o knize na stránkách nakladatelství CPress.




19.02.2015 - Tereza Vítková