Jednalo se o literární JAM KABARET Tři muži v kavárně byl v klubu Nudný otec na Letné; znáte to tam? Z Dobrovského vede jen pár schodů, ale vozíčkáře (i vybaveného lyžinami) zdrží teprve vysoký práh. Zdrží, nezadrží, ale straší. Právě tam. A dal nám. Hana Valinová láteřila, jejíž manžel je na vozíčku, láteřila.
Přiznám se, že jsem si v Otci chtěl toho večera se Soňou Čapkovou doladit své vystoupení na Dobešce, ale prostě nebyl čas. Večer uváděl působivě David Pillow, písně s kytarou pěl Miloš Vinš, poblíž usedli vydavatel Petr &Stengl (také básník a prozaik) a &Stefan &Svec (Salon Práva, Dobrá adresa aj). Půl hodiny otálení, než se to strhlo.
První vystoupil Tom Čada. Od stolu mu fandila jeho dívka. Tom napsal knihu veršů, co šokují. Ale ne každého. Vím, že se válečné zločiny dějí denně. - Utkvěla sekvence o odstřelování dětí. Čada však těká v traumatech světa, reflektuje, co hrčí hlavou po atacích sdělovacích prostředků, hrne i data. Chápu ho, ale někdy objevuje Ameriky. Skončil, musím na WC, po chvíli vykročím z kabiny; srážím se s Tomovou dívkou! Což nepoznám ženské WC? Asi rudý řeknu: „Recituje dobře, ech, ten váš přítel.“ Zmizela za dveřmi záchodu.
Druhý účinkoval Mirek. Uvedl se. Z Vlčího pouta četl herec Jindra Kout. Zvučel! Nikdo nedutal. Trefně vybrané sekvence. I bude Mirek nucen napsat Vlčí pouto II. O původní knize vyšlo několik recenzí a chystám se o ní psát také.
O přestávce proběhla loterie. Diskutoval jsem se &Svecem i &Stenglem. Hlavně o jistých dámách Plzně (i včetně legendární Joriky). Zajímalo mě také, zda se &Svec či &Stengl zúčastní sjezdu Asociace v tzv. Podniku. Vrtěli hlavami, ale &Stefan &Svec později o setkání spisovatelů napsal jednu z nejlepších reportáží. Přece tam zašel? Mně osobně od toho odradilo hlavně 32 stupňů na teploměru v oněch dnech. Možná nejen mě. V „Podniku“ prý opravdu bylo jako v sauně. Ale to odbočuji. Vraťme se ze zajímavého setkání do zase jinak zajímavého Nudného otce.
Po přestávce tu četl z knihy Ohromně vtipná videa (2014) Mirek Pech (nar. 1986) z Budějovic. Je to eso: umí roli Smutného muže. Z ní nevypadl. Zvolna, s tváří hráče pokeru líčil i reakci hrdinovy dívky na dar v podobě bizarní pornografie. Její obstrukce, kdyý se chce Pechovo alter ego narychlo milovat. Nešlo se nesmát, sklidil úspěch, ale věková výseč autobiografického nazírání má úskalí. Jako on přece sex a vztahy prožívá ve třiceti každý. Naštěstí čte Pech geniálně a kniha je naráz erotická i komická; to není samozřejmost.
O knize jsem nicméně později uveřejnil recenzi na blogu Literárních novin a její vnímání jsem přitom doplnil, a to spíše směrem k dobrému.
Co víc? Kabaretu se zúčastnil i plzeňský psavec Jiří Pachl, který pracuje v Praze, a vracel se s námi, přičemž došlo (jako už cestou do tam) na historky. Asi nejlépe je vyprávěl Jindra Kout. Jak točil Doktory z Počátků, jak mu vzali Čas (divadlo), jak... A Jirka Pachl? Žije v Koterovské, je starý jako já, už po půlnoci mě vezl do Starého Plzence a došlo i na další příběhy. Ne že bych je sbíral, ale svět se z nich skládá. Jen občas nějaký zachytíme. Sto, dvě stě jich zatím unikne.
A co dodat ještě navíc? Už nic. Jezděte do Prahy, ale čtěte i v Plzni.