Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - NESMRTELNÁ TÚRA DO COMPOSTELY – Jean-Christophe Rufin


Úvodník:

Svatojakubská cesta vedoucí k hrobu s ostatky sv. Jakuba v katedrále v Santiagu de Compostela na severu &Spanělska je jednou z nejznámějších na světě. Počet těch, kteří na několik měsíců opustí civilizační vymoženosti a převážně pěšky jdou značenou cestou k vytčenému cíli se pohybuje ročně kolem dvou set tisíc. Proč lidé tuto strastiplnou a svízelnou cestu podstupují?



Článek: Pro řadu Čechů byla zřejmě první informací populární kniha Paula Coelha s názvem POUTNÍK – MÁGŮV DENÍK. Tam byl účel cesty navíc zabalen do magického rámce. Hrdina knihy Paolo se pod vedením učitele a přítele Petra vydává  po stopách středověkých poutníků do Compostely aby našel meč, který mu byl při slavnostním rituálu jednoho esoterického řádu pro přílišnou pýchu a posedlost zázraky odepřen a ukryt kdesi na svatojakubské cestě.

I pro dnešního poutníka je cesta jistým druhem magie, duševního poznání či prozření, o němž je pro mnohé obtížné mluvit. Lze popsat cestu a její útrapy, horší je to s vylíčením vnitřních proměn, jimiž myšlení (a poutníkova duše) při dlouhé cestě projde. Už se o to pokusilo mnoho autorů, mezi nimiž jsou i čeští cestovatelé např. Zdeněk Susa, Mirka Čížková, František Lizna, Alena Bimová, Pavel Vrána, Hana Lohrová a jiní. Zájemce můžeme odkázat na adresu http://www.ultreia.cz/svatojabuska_cesta/literatura-o-svatojakubske-ceste/

 

Na pouť (nebo túru) se jednoho dne vydal i francouzský lékař a spisovatel, zakládající člen organizace Lékaři bez hranic, nositel Goncourtovy ceny a někdejší velvyslanec v Senegalu Jean-Christophe Rufin. Jeho moderní cestopis, který se stal druhou nejprodávanější knihou ve Francii v roce 2013, vyšel v českém překladu Martina Pokorného v nakladatelství PROSTOR. I Rufin jen těžko vysvětluje důvod proč se na cestu plnou tělesných útrap a strádání vydal: „Jediný možný důvod mé cesty, který mě napadá, je ten, že po působení v Senegalu jakožto [francouzský] velvyslanec a životě obklopeném tělesnou stráží jsem chtěl zjistit, jaké to je žít nechráněn. Toužil jsem po oproštěnosti, osamělosti, obnažení,“ prohlásil v rozhovoru pro Paris Match.

Kniha NESMRTELNÁ TÚRA DO COMPOSTELLY má podtitul „poutníkem chtě nechtě.“ Je podrobným záznamem jeho cesty přes všechna místa, jimiž turisté procházejí i přes řadu odboček, jež mu byla doporučena či okolnostmi vnucena. Nejde však o cestovní deník, autor přiznává, že knihu psal až po skončení cesty „Cesta se ve vězení paměti probudila, zaklepala na zdi, zavolala na mě. Začal jsem na ni myslet, začal jsem psát, a jak jsem táhl nit, vše se mi znovu vybavilo.“

Můžete brát knihu jako cestopis, v němž vás autor zaujme popisem míst, a setkáváním s dalšími putujícími a oceníte, že Rufin vše podává živě, střízlivě, často vtipně a čtenářsky zajímavě. K tomu je možno si prohlédnout i dokumentační fotografie Martiny Rajnochové z míst jimiž putoval, které nakladatelství do skvostně vypravené knihy vložilo.


Ale to nejdůležitější z cesty je duchovní zážitek. Už po několika týdnech autor říká: „Cesta je především zapomněním na duši a podrobením tělu, jeho trýzním a uspokojování tisíce potřeb, které má. A pak tuto pracnou rutinu, která nás proměnila v pochodující zvíře, přeruší okamžiky čiré extáze, během nichž … tělo pukne, rozpadne se na kusy a pustí na svobodu duši, kterou jste už měli za ztracenou.“

Postupně  se poutník mění. Na začátku, jak píše Rufin, „…máš strach. A víš z čeho? Ze sebe sama.“ K proměně říká: „Poutníkovy tělesné proměny však jsou jako nic v porovnání s proměnou jeho ducha. Chodec již poznal stovky hodin samoty. Spěje vstříc Velkému Tajemství…“  Právě tato proměna je však těžko popsatelná a pro toho, kdo útrapy cesty nezažil na vlastní kůži, těžko poznatelná. Jde o pozvolný proces, který „z části je nevypověditelný, tak jako všechny duševní proměny, jež pramení z tělesných zkoušek. V tom tkví princip iniciací.“ Když Rufin píše, že po třech týdnech byl konečně schopen „přijmout pravdu Cesty“ říká „Zahnal jsem sny, pak myšlenky a nakonec víru.“ Vyvanutí vlastního sobeckého „já“ tak trochu koresponduje s východními náboženstvími. Compostela není křesťanská pouť říká - možná pro většinu z nás překvapivě  - autor, „ale spíše je to „buddhistická pouť.“ S tím sice můžete polemizovat, neboť křesťanů je na pouti zdaleka nejvíce, ale ať jste víry jakékoli či bezvěrci po týdnech strastiplné cesty všichni překročí „mez, za níž se otupuje vášeň a touha.“ „Zocelený poutník nemá žádné touhy,“ dodává Rufin Jinde říká, že se poutníci do Compostely „naučí poznat svobodu tehdy, když ztratí vše.“

Tady je kořen příčin, proč se na cestu vydávají nové a nové davy poutníků. Rufin popsal svoji lekci pokory věrně, podařilo se mu postihnout místa, jimiž procházel, krajinu i osobní krize a proměny. Poněkud méně se věnuje vztahům k ostatním poutníkům, které potkal, i když i tady jde často o humorné či pohodové zážitky (jako když se na něho upne korpulentní Rakušanka). Jazyk jeho knihy je čistý, popisy přesné, autor se nebojí sebekritiky a tak se vám dostane elegantního čtenářského zážitku . Jak napsal L´Expres (a cituje zadní strana obálky českého vydání): „Za celých osm set kilometrů na 252 stranách, při nichž sledujeme proměnu bývalého velvyslance a člena Akademie v nebeského vagabunda, ani vteřina nudy.“

Knihu lze doporučit jak těm, kdož se na cestu chystají, tak i čtenářům cestopisů a pak těm, kteří usilují o svůj duchovní rozlet. Obsahem nesmírně zajímavá a poučná kniha dostala v grafické úpravně Aleše Lederera (který zapojil fotografie Martiny Rajnochové z pouti do Compostely a na obálku reprodukce obrazu od Vincenta van Gogha) mimořádně sličný vzhled, takže je vhodná i jako dárek.
Fota: lidovky.cz, vilaluc.be, miklestour.cz 
****************************************************
NESMRTELNÁ TÚRA DO COMPOSTELY
 Z francouzského originálu Immortelle randonnée. Compostelle malgré moi,
vydaného nakladatelstvím Éditions Guérin v roce 2013, přeložil Martin Pokorný
Vydal PROSTOR, nakladatelství s.r.o. Praha v roce 2015.





31.08.2015 - Stanislav Polauf