Hlavní hrdinkou Smrtné zimy je patnáctiletá Emmeline, která žije v pevnosti uprostřed nehostinných lesů ve společenství, které se nachází v místech plně odříznutých od vnějšího světa, a v němž je povinné
prudérní chování a pevné dodržování pravidel rady. Vycházet za hradby je navíc velice nebezpečné, neboť venku se ukrývají vraždící duchové zvaní
malmaci.
Jenže Emmeline byla vždy vzpurná dívka a stromy v lese, všechen život v něm se ukrývající, k ní promlouvá a našeptává cosi, čemu sama nerozumí a pomalu ji zlákává na zapovězenou cestu - tou se již v minulosti dala Emmelinina babička, která za to však tvrdě zaplatila. A poté našeptávání začne i ve snách.
Navíc tu nejde pouze o podvědomou potřebu zjistit, co se v lese ukrývá, ale i braní útěku jako jedinou možnost, jak se vyhnout domluvenému sňatku se členem jednoho z radních. Tento sňatek by mohl
očistit jméno její rodiny, které svým úprkem poskvrnila její babička. Nebyl by to však pravý young adult román, kdyby Emmelinino vzpurné srdíčko netoužilo po někom jiném.
Co se autorce vůbec nedaří, je přesvědčit nás, jak temný a strašidelný příběh to sepsala - a kdoví, zda tomu ona sama vůbec věří. Když se Emmeline dostává k tajemstvím o lesu, padá na nás jedno klišé za druhým a je tedy velice obtížné se do příběhu řádně položit a vychutnat si ho.
Nad nesmyslným chováním protagonistů budeme dosti často nevěřícně kroutit hlavou a co nám bude naprosto lézt na nervy, je kombinace textu s francouzštinou, která je málokdy přeložená a někdy si její význam ani nelze spojit s kontextem.
Dokáže se autorka poučit ze svých chyb a připravit nám pokračování kvalitnější? To by chtělo hodně velké úsilí a i valnou dávku štěstí.
