Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - ČARODĚJKY ZE SALEMU - TV tip – příběh ze 17. století s přesahem do nedávné doby


Úvodník: K rozpoutání masové hysterie a historických procesů s čarodějnicemi (jak je známe i z Vávrova filmu KLADIVO NA ČARODĚJNICE) stačilo většinou velmi málo. Ostatně to platí i o mnoha jiných historických událostech (ne-li válkách), kde na počátku byla banalita. Světoznámý dramatik a spisovatel Arthur Miller (znám též jako manžel herečky Marylin Monroe) napsal v roce 1953 drama ČARODĚJKY ZE SALEMU, známé i z českých jevišť a knižního vydání. 


Článek:
Východiskem pro jeho drama byly skutečné události z roku 1692 ve vesničce Salem oblasti Massachusetts, kde žila křesťanská skupina puritánů. Ne všichni žili tak, jak si dnes puritány představujeme (puritas=čistota, ryzost). Alespoň se tak nechoval ženatý farmář John Proctor, který udržoval styk s mladičkou dívkou Abigail. Když chce vztah přerušit zdánlivě nevinné a skromné děvče spolu s několika dalšími „čaruje“ v lese, běhá zde polonahá, pije kuřecí krev a přísahá smrt manželce milovaného Johna. Abbyin strýc ale dívky v lese zahlédne. Jeho dcera se vyděsí a ze strachu začne předstírat jakýsi trans, který přivede ves na myšlenky o čarodějnicích. Abigailina vražedná posedlost vyvolá ve vesnici hysterii, dívky z obavy, že bude nařčeny z čarodějnictví, začnou udávat jiné nevinné osadníky. Následují kruté procesy, v nichž si již nikdo nemůže být jist životem ani tím, že si s ním někdo touto cestou nebude chtít vyřídit osobní účty. Soudci  Jonathane Corwin a John Hathorn dali tenkrát na popravišti Gallows Hill v Salem Town oběsit  devadesát lidí, někteří zemřeli po výsleších ve vězení.
 Tolik historie. Dramatické události posloužili Arthuru Millerovi nejen k tomu, aby ukázal na děsivé nebezpečí iracionálního fanatizmu a slepého tmářství. V letech, kdy hru psal, probíhal v Americe novodobý „hon na čarodějnice“ – protikomunistická hysterie, kterou vyvolal senátor McCarthy, když začal s šíleným hledáním komunistů, špionů a přívrženců Sovětského svazu v americké federální vládě a mezi kulturní elitou. Miller psal hru jako bezprostřední reakci na tento politický proces – sám se stal obětí mccarthysmu v roce 1956. Hra má tak nadčasový a stále aktuální námět.Drama o netoleranci a manipulaci lidských svědomím  na základě salemských protokolů natočil už v roce 1936 americký režisér Frank Lloyd pod názvem MAID OF SALEM (roli Abigail vytvořila Claudette Colbertová). Sám Arthur Miller by se rád podílel na divadelní i filmové podobě své hry, připravované v roce 1957 ve Francii, ale byl mu sebrán pas a nesměl opustit Spojené státy. Tato verze vznikla v režii Rolanda Rouleaua, který do rolí manželů Proctorových obsadil Simone Signoretovou a Yvese Montanda, zhrzenou dívku hrála Myléne Demongeotová.

Na nejnovější adaptaci se v roce 1996 Arthur Miller podílel i osobně – sám  napsal scénář. Režisérem filmu měl být původně Norman Jewison, ale nakonec se režie ujal britský filmový a divadelní režisér Sir Nicholas Hytner, který dva roky předtím zaujal svým historickým dramatem &SÍLENSTVÍ KRÁLE JIŘÍHO. Podařilo se mu dokonale vystihnout atmosféru osady bigotních anglických kolonistův drsném přímořském klimatu. Do ústředního trojúhelníku postav si vybral zkušené herce. Zatímco o Danielu Day-Lewisovi (už slavným z filmů VE JMÉNU OTCE, POSLEDNÍ MOHYKÁN či VĚK NEVINNOSTI) ani chvíli nepochyboval, o Winoně Riderové jako Abigail, se nemohl rozhodnout, přestože byla již známá např. z filmů VĚK NEVINNOSTI, DŮM DUCHŮ či  MALÉ ŽENY. Sám režisér přiznal:“Úplnou náhodou jsem se s ní potkal na jedné párty.  Viděl jsem ji rozjetou v plném proudu zábavy a zdálo se mi nemožné, představit si ji jako puritánskou dívku. Poté jsme se setkali za několik dní a najednou přede mnou seděla ztělesněná nevinnost, kterou byste věkem odhadli na takových dvanáct.“ Ženu Johna Proctora, Elizabeth (odmítající svému manželovi intimní styk), zahrála jedna z nejlepších newyorských divadelních hereček Joan Allenová.
Výborné herecké výkony a působivá kamera (Andrew Dunn) povyšují film nad průměr běžné hollywoodské produkce, byť se anglický režisér neubránil v záběru tomu, aby některé scény nepůsobily banálně. Sám režisér Nicholas Hytner o filmu řekl: „Smutnou pravdou je, že tento příběh bude vždy aktuální a populární. Hon na čarodějnice proběhl v Salemu podle stejného vzorce, který se neustále opakuje.“
Foto: csfdd.cz, filmer.cz, moviepilot.com,heritage-images.com
*************************************
ČARODĚJKY ZE SALEMU
(The Crucible), USA 1996, režie Nicholas Hytner
uvádí Prima Max ve středu 22. června od 20,15 hodin








17.06.2016 - Stanislav Polauf