Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - MUSTANGOVÉ – TV tip – Legendy Hollywoodu stále zářící



Úvodník: Nepodceňujte klasiky. Ani klasiku. 75 let starý americký film MUSTANGOVÉ si v krátké historii nejmladšího umění slovo klasika již zaslouží.  Při jeho sledování si nutně uvědomíte, že ač se způsoby filmování a filmová řeč od té doby značně změnily, silný estetický zážitek můžete mít i dnes. Zdaleka nejde jen o „film pro pamětníky.“ Dokáže zaujmout i mnohem mladší publikum.


Článek:


O tvůrcích filmu jako o klasicích nejde tak úplně hovořit, spíše se zde hodí slovo legendy. Tou nejslavnější a divácky nejatraktivnější je jistě herečka Marilyn Monroe (1926-1962), jejíž záhadná smrt i vztah k prezidentu Kennedymu stále budí pozornost. Její naivní zpěvačka Pusinka ve filmu NĚKDO TO RÁD HORKÉ je nezapomenutelná. Jejím partnerem je další herecká legenda Hollywoodu krasavec Clark Gable (1901-1960), pro něhož to byl poslední film jeho bohaté herecké kariéry, než podlehl zákeřnému infarktu.  Slavným jménům zdaleka není konec. Scénář napsal slavný dramatik Arthur Miller (1915-2005), známý především SMRTÍ OBCHODNÍHO CESTUJÍCÍHO, jako svůj první filmový scénář pro svoji tehdejší manželku Marylin Monroe, i když v té době bylo již médii tolik sledované manželství v troskách.
O legendě amerického filmu lze bezesporu hovořit i v případě režiséra Johna Hustona (1906-1987). Z jeho více než čtyřiceti filmů stačí snad jmenovat dobrodružný POKLAD NA SIERRA MADRE (Oscar za režii a scénář), AFRICKOU KRÁLOVNU s Humprey Bogartem a Katherine Hepburnovou, propojující dobrodružství s romantikou, životopisné hudební drama MOULIN ROUGE, bondovské CASINO ROYALE, adaptaci BIBLE až po mafiánský příběh ČEST RODINY PRIZZIŮ.

Film MUSTANGOVÉ zavede diváky mezi „poslední skutečné muže,“ jimiž jsou Guy, Perce a Guido (Clark Gable, Montgomery Clift a Eli Wallach). Muži, žijící na okraji společnosti, milující svobodu a čerstvý vzduch se chystají na lov divokých koní - mustangů.  Mezi tuto společnost se dostane čerstvě rozvedená, bývalá striptérka Roslyn (Marilyn Monroe). Křehká plavovlasá dívka je pochopitelně zdrojem erotického napětí mezi sexuálně vyhladovělými muži a ona svoji přízeň nakonec věnuje stárnoucímu Guyovi (Clark Gable). Ovšem štvavý lov, kdy po dlouhé honičce mohou muži unavenému a stresovanému zvířeti hodit laso kolem krku a svázat ho, je pro něžnou krásku tak brutální podívanou, že chce, aby zvířata okamžitě pustili na svobodu. Když se pak dozví, že zvířata mají sloužit jako krmivo pro psy, je neoblomná natolik, že její argumenty uzná i Guy.
Scénárista Arthur Miller a režisér John Huston se ve filmu pokusili ironicky napadnout americký sen o svobodě, která je vždy na úkor něčeho. Jejich drsní ztracenci „misfits,“ jak zní originální název (v překladu možná ztracenci či lépe nepřizpůsobiví lidé) i jejich počínání, nejsou pro Ameriku tou nejlepší reklamou. Stejně tak jako obchodnické myšlení, jemuž padá za oběť nejkrásnější zvíře tamní přírody. Jak píše Vladimír Hendrich „je to film o ztrátě naivních iluzí, ale rovněž o prohře celého národa (člověk už o nic nebojuje, tím méně o sebe).“

Natáčení filmu bylo mediálně pozorně sledováno. Brzy se objevily problémy, které způsobovala neustále indisponovaná, nedisciplinovaná a nevypočitatelná Marylin Monroe. Ani její poradce Lee Strasbreg a jeho žena ji z jejích stavů zhroucení nedokázali vyvést. Natáčení se tak protahovalo, po třech měsících natáčení v září 1960, kdy měl být film hotov, byla natočena jen jeho čtvrtina. Také už se vědělo, že končí manželství mezi Monroe a Millerem a že ti dva již spolu nedokáží komunikovat. Mělo to vliv i na režiséra, egocentrického tvrďáka, který, když se natáčení nedařilo, se raději věnoval střílení kachen, pokeru a portskému. Přesto i po prohýřené noci, podpírán členy štábu, dokázal režírovat a nakonec i film dokončit. K jeho silné osobnosti patří i to, že odmítl k natáčení zkrocené koně, ale trval na divoce žijících. A také se psalo o tom, že sice  točí pomalu, ale že je natolik precizní při přípravě záběrů, že je většinou nenechává ani opakovat. A právě sekvence lovu mustangů patří k těm nejsilnějším v dějinách filmu.
Dnes film určitě zaujme dokonalými hereckými projevy, reálnou přírodou a scénami vlastního lovu. Mezi nezapomenutelné patří i scéna, kdy Clark Gabel krotí nejdivočejšího koně stáda a kdy údajně odmítl kaskadéra. Zaujme i realistická kamera Russella Mettyho (DOTEK ZLA, SPARTAKUS) a sugestivní hudba Alexa Northa. Přestože film se u diváků nestal ve své době tak velkým hitem, jak se očekávalo, má stále co říci i dnešku. A někdy i provokuje v duchu Hustonova výroku: „Každý kdo se nenechá zadržet, je mustang.“
************************************
MUSTANGOVÉ
(The Misfits), USA 1961, režie John Huston,
uvádí ČT2 v pondělí 1. srpna od 21,45 hodin








29.07.2016 - Stanislav Polauf