Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Napříč Jižní Amerikou



Úvodník: …se letos vydalo hned několik známých českých cestovatelů. Pavel Svoboda má ovšem oproti jiným tu velikou výhodu, že umí úžasně fotit. Výsledkem jeho sedmiměsíční cesty napříč tímto stále populárnějším kontinentem je tak nádherný barevný cestopis, který zaplňuje dlouholetou mezeru na tuzemském knižním trhu.

Článek: Osobně jsem se o Jižní Ameriku začala zajímat zhruba před dvěma lety. Člověk by nepředpokládal, že v dnešní době může být problémem sehnat zajímavou knížku, pominu-li turistické průvodce, o tomto kontinentu. A přece! Nechci samozřejmě tvrdit, že by nebylo nic, ale těch pár vlaštovek ze svých hnízd vylétlo již před drahnou dobou a každého nezajímá jenom a pouze Peru, že…

Takže, podtrženo a sečteno, zpráva o tom, že existuje zbrusu nový cestopis, mapující hned pět zemí Jižní Ameriky, mě navnadil natolik, abych navštívila stejnojmennou přednášku na letošním festivalu Obzory, odvyprávěnou kým jiným než autorem samotným, fotografem a cestovatelem Pavlem Svobodou. Jestliže zaznělo, že komu se bude přednáška líbit, ocení i Pavlovu knížku, byla to jednoznačně pravda. Se svojí přítelkyní Vendulou, dvěma batohy a obrovskou dávkou entuziasmu a, minimálně z mého pohledu, odvahy, odletěl Pavel do Ekvádoru, odkud putoval přes Peru, Bolívii, Chile. úchvatnou Patagonii až na takřka úplný konec světa. Sedm měsíců dlouhou cestu poctivě dokumentoval, díky čemuž nyní můžeme poznat tento kontinent z úplně nové, svěží a neokoukané perspektivy. Proč?


Oněch faktorů, přispívajících k unikátnosti Svobodova cestopisu, je hned několik. Pavel s Vendulou zvolili trasu podél západního pobřeží a daleko víc než provařené turistické taháky je zajímala jihoamerická příroda, místní obyvatelé a pochopitelně i dobrodružství, o které ovšem není na žádné cestě nikdy nouze. Ty z vás, kterým teď zatrnulo, uklidním, že o největší pecky typu Machu Picchu, Perito Moreno či majestátný vrcholek Fitz Roye čtenář ochuzen v žádném případě není. Právě naopak – čtenář je obohacen, a to záběry mnoha zajímavých krásných míst míst, která běžně zmiňována nejsou – ať už se jedná o pramen Amazonky – Pavlův malý splněný sen anebo Isla Navarino s nejjižnějším turistickým značeným trackem na světě. Velký prostor Svoboda věnuje portrétům tamějších obyvatel, ať už se jedná o náhodné kolemjdoucí anebo účastníky nejrůznějších karnevalů, slavností a fiest.

Svoje putování Svoboda komentuje jasně a věcně, a snad z každé jeho věty dýchá nadšení s jakým tuhle úžasnou cestu absolvoval. Je to vzpomínka dvou lidí na dost možná neopakovatelný životní výlet, je to ale i jedinečná sonda do života na kontinentě, který stále více lidí po celém světě touží prozkoumat.


Co do poměru textu a fotografií vyhrávají jednoznačně obrázky. A je to dobře. Tisíce slov často nedokáže popsat co jediný záběr schopného fotografa. Nechybí velká přehledná mapa celé cesty, fakta se mísí s vlastním pohledem na věc a ve finále nechybí ani toliko potřebný humor a nadsázka. Ano, líbila se mi přednáška a knížka ještě víc. A jestliže stejně jako já prahnete alespoň na chvíli zažít Jižní Ameriku autenticky, byť (zatím) z pohodlí vašeho pokoje, tenhle cestopis vám to umožní. Konečně.

PS: Knížku Pavla Svobody neseženete v běžné distribuci, ale bez potíží si ji můžete objednat prostřednictvím jeho webových stránek zde.

foto: Pavel Svoboda



11.12.2017 - Katka Sova