Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - TESLA – génius, který zkrotil elektřinu
Úvodník: Tak zní název mimořádně zajímavé publikace z pera anglického vědce Davida J. Kenta. Na zadní straně graficky výjimečné knihy je doplněno VIZIONÁŘ-VYNÁLEZCE-GÉNIUS-REBEL. Na každé straně knihy pak čtete slova GÉNIUS ELEKTROTECHNIKY. Všechny charakteristiky jsou správné a odpovídají obsahu knihy i plně charakterizují jméno Nikola Tesly. Ale zdaleka neříkají vše o této výjimečné osobnosti.
Článek:
Myslím, že málokdo z čtenářů nebude znát jméno Nikola Tesla. Ale i tomu, kdo zná jen název českých elektronických výrobků shodného jména a přeloží si je jako „Technika slaboproudá“ možná kniha otevře obzor. Ti ostatní vědí, že Teslovi vděčíme za mnoho vynálezů, především za to, že dnes běžně užíváme střídavý proud a jeho dynama, transformátory a motory. Také vědí, že to není zdaleka všechno, co Nikola Tesla vynalezl či předpověděl a čím přispěl k dnešnímu stavu technického rozvoje. David J. Kent se ve své knize soustřeďuje především na život velkého vynálezce a v menší míře na jeho objevy.
Pokud jde o životní peripetie génia, který proslul jak svým samotářstvím tak občasným nadmíru elegantním zjevem, strachem z baktérii a žen ale milujícím holuby, je třeba knihu přivítat, i když není jedinou publikací, zabývající se Teslovým životem a dílem. Nijak nezamlčuje mimořádnost talentu chorvatského rodáka „dítěte blesku“ Tesly a sleduje jeho osudy od narození o půlnoci z 9. na 10. července 1856, přes jeho fascinaci střídavým proudem, práci u známějšího vynálezce Thomase Alvy Edisona až po jeho samostatnou práci, boj o uznání a hlavně o peníze na další výzkum. Tesla se za svého života nedočkal zdaleka takového uznání, jaké si zasloužil a po osamělém stáří zemřel v New Yorku 7. ledna 1943 ve věku 86 let. Fascinující je zejména jeho inspirace – jakoby čerpal z nějakého mimozemského zdroje. Své objevy učinil nejprve v hlavě a pak je uváděl do praxe (na rozdíl od zmíněného Edisona, který pracoval metodou pokus-omyl).
David J. Kent nás provede celým Teslovým životem i jeho soupeřením s více slavnými jmény třeba Edisonem, Einsteinem či Marconim, Ten, kdo hledá v knize bližší podrobnosti o Teslových vynálezech a patentech se toho však mnoho nedozví. Hlavní jeho objevy jako rotační magnetické pole, asynchronní indukční motor, bezdrátový přenos energie, neonová světla, rotační motor, Teslův transformátor či bezlopatková turbina jsou sice zmíněny, ale jejich princip nepochopíte bez patřičného technického vzdělání. Schválně zkusím vaši pozornost – tady je popis bezlopatkové turbiny, kterou si Tesla dal jako dárek ke svým 50. narozeninám: „Její základní konstrukce vychází z principu průtoku hraniční vrstvy, kdy proudící kapalina nebo plyn prochází řadou hladkých disků. V důsledku tření kapaliny nebo plynu o povrch disků vzniká vír, který se točí směrem ke středu turbiny a roztáčí ji.“ Pochopili jste? Pokud ano, hluboce se skláním a věřím, že budete rozumět i schématům Teslových vynálezů, kterých v knize najdete dostatek.
To mě přivádí k otázce - komu je kniha určena? Techničtí odborníci si ji přečtou jako beletrii, ostatní zájemci o Teslu z ní poznají jeho život, úsilí, nadání, pracovitost a snahu dát lidstvu mnoho důležitých poznatků a ty uvést do praktického života. Tesla však rozdával neskromně – mnoho svých vynálezů nedovedl prodat (rádio, které mu vyfoukl Marconi a teprve po smrti mu bylo přiznáno), ale také si neuvědomoval jejich dosah – na příklad objev „paprsků smrti“ (možná laser?), který by při vojenském použití mohl znamenat zkázu lidstva. Řada dalších objevů ve schématech či poznámkách byla ukradena z jeho hotelového pokoje (možná FBI) a dodnes se neobjevily. Buď k nim ještě veřejnost nedospěla a Tesla předstihl svoji dobu nebo (jako např. využití „volné energie“ ) by ohrozilo ropné i uhelné magnáty a nikdy nemohou spatřit světlo světa.
To jsme ale už u konspiračních teorií, o nichž se Kent v závěru své knihy zmiňuje. Pominu třeba to, že Teslu zavraždili nacisté, že byl dítětem z Venuše a že hovořil s mimozemšťany. Přiznejme Teslovi nárok na podivínství, jaké patří každému géniovi a berme tyto teorie jako skutečně „konspirační“. Překvapí ale, že autor nezmiňuje ve své knize dvě podobné, dodnes ne zcela uspokojivě, vyřešené teorie. Jednak výbuch v tunguzské tajze (tak zvaného tunguzského meteoritu), který někteří přisuzují Teslovu dálkovému přenosu energie a pak tzv. filadelský experiment, při němž před zraky užaslých diváků zmizela v časoprostoru americká bitevní loď.
V jedné z posledních kapitol TESLA MÍŘÍ DO KIN uvádí David J. Kent také film známý z českých kin DOKONALÝ TRIK. Správně uvádí, že jde o souboj dvou kouzelníků z přelomu dvacátého století, kteří se snaží předstihnout jeden druhého. Jeden z nich navštíví Teslu v jeho laboratoři v Colorado Springs. Bohužel se však už čtenář nedozví, že „Teslův stroj produkoval dvojníky, které kouzelník musel zabíjet, protože nikdy nevěděl, zda si s některým z nich nevymění místo...“ (Filmový přehled 1/2007). Jistě je to scénáristická smyšlenka, ale proč to autor zamlčel, když jiné konspirační teorie jsou rovněž často z rodu fantazie?
Kniha tak nesplní plně očekávání čtenářů. Ale je nesporné, že vzbudí zájem o jméno a dílo Nikoly Tesly a po jejím přečtení možná mnozí sáhnou i po dalších – i v češtině vydaných knihách – jako NIKOLA TESLA – MŮJ ŽIVOT A MOJE VYNÁLEZY (nakl. Dialog), NIKOLA TESLA (Marc J. Seifer, nakl. TRITON), TESLA A JEHO TAJNÉ VYNÁLEZY (Davis Childer Hatschler, nakl. Citadella) či ze stejného nakladatelství TESLA: ČLOVĚK MIMO ČAS (Margaret Cheney).
Ocenit je však třeba knihu jako umělecké dílo. Na křídovém papíře s obrovským množstvím originálních fotografií, kreseb, výňatků z dobového tisku a titulních listů Teslových patentů doplněných (možná zbytečně) i komiksovými kresbami – to je dokonalá ukázka dobře odvedené nakladatelské práce, i když vychází možná z originálního designu. Kniha může aspirovat na titul Kniha roku.
Fota: businessinsider.com, intermedia.ge
***********************************
David J. Kent: TESLA
v překladu Radomíra Beneše
vydalo nakladatelství JOTA, s.r.o. v roce 2017
02.02.2018 - Stanislav Polauf
