Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Docela dobré vyvrcholení
Úvodník: Samozřejmě, že v čase okolo Valentýna, vezmeme-li tedy v potaz poslední tři roky, se nemůže poněkud provokativní nadpis vztahovat k ničemu jinému, než k filmovému a knižnímu hitu Padesát odstínů, jehož závěrečná kapitola právě útočí na peněženky mnohdy jistě nadržených fanynek. Po opravdu děsivém druhém filmu, který si zcela právem vysloužil nominace na Maliny - oskarové anticeny, je tu nečekaně koukatelná podívaná, kterou se nestydím také těm nenadrženým směle doporučit
Článek: Pokud jste nějakým řízením osudu dosud unikali fenoménu 50 odstínů spisovatelky E. L. Jamesové, a tudíž vůbec netušíte o čem, že to celé je, v následujících řádcích to pro vás stručně shrnu. On je bohatý a má rád sado maso, ona je chudá a má ráda jeho. On má za sebou řadu traumat z dětství, ona je postupně odhaluje a on – jak jinak – se do ní zamiluje a ze zvířete se mění v krotkého beránka, který ji udělá, (nejenom) co ji na očích vidí. Ale dosti sarkasmu. Bestsellerová trilogie 50 odstínů si nikdy na Shakespeara nehrála a přesně s tímto vědomím je potřeba k ní přistupovat. E.L. Jamesová se kdysi nechala chytře vézt linkou teenagerovské ságy Stmívání, kdy jedno z jejich hlavních témat – sexuální umírněnost – jednoduše proměnila pro potřeby svých románů v pravý opak. Jak to celé dopadlo, už nějaký ten pátek víme. O tom, jak dopadla filmová adaptace třetího, tedy posledního dílu 50 odstínů, se pobavíme následovně.
Popravdě, původně jsem žádný článek okolo tohoto filmu v plánu neměla, Padesát odstínů svobody, jak se tohle dílko jmenuje, mě ovšem natolik příjemně překvapilo, že mi to za těch pár minut života nad recenzí stojí. Tak tedy, filmovým adaptacím vládnou herci Jamie Dornan v roli sexy bohatého sadisty Christiana Greye (trošku protimluv, vím…) a Dakota Johnsonová v roli hodné, krásné a smyslné Anastasie. Přestože děj je zcela jednoduchý a jasný, obě postavy, především pak postava pana Greye, nějakou psychologii a vývoj mají a pakliže tenhle fakt pustíme k vodě způsobem, jakým se to povedlo Dornanovi ve zmiňované dvojce, propadák je na světě. Padesát odstínů svobody naštěstí daleko více, ať už hereckými výkony či celkovou atmosférou, navazuje na první, průměrný, leč koukatelný film, a navzdory několika erotickým scénám přináší na plátna kin poměrně zdařilou červenou knihovnu, která neurazí ani zapřisáhlé puritány. Dornan opět našel svoji postavu a díky vývoje děje má Johnsonová konečně i co hrát. Film disponuje pěknou kamerou, nejhezčí jsou nepochybně záběry z líbánek kýženého páru v první čtvrthodince. Sexuální scény jsou natočeny pro potřeby kina, osobně mě nijak nepobuřovaly, ale ani nevzrušovaly (asi jsem už stará nebo unavená anebo obojí dohromady). Sex ve trojce (myšleno ve třetím dílu) hraje podružnou roli, hlavní je děj, a ten docela svižně odsýpá, takže dvě hodinky v kině uběhnou jako nic. Scénáři nechybí humor, byť je ho relativně poskrovnu. Samozřejmostí je pak solidní soundtrack, který ve finále těží z nepřekonatelného hitu Ellie Gouldingové Love Me Like You Do, který se tak ve trojce stává ústředním tématem Any a Greye.
Padesát odstínů svobody přináší do kin romantickou, řemeslně dobře odvedenou podívanou, která si podle mě nezaslouží pranýřování, které podobné filmy často, ještě než vůbec spatří světlo světa, doprovází. Jak jsem druhý díl proklela, na třetí bych klidně zašla znova. Nakonec to možná i udělám.
foto: Wikipedia.org
12.02.2018 - Kateřina Sovová