Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN – TV tip – nelítostná pravda o partyzánech
Úvodník: Film, který se námětově vrací do dnů na sklonku II. světové války patří k výjimečným dílům československé kinematografie. Zachycuje boje našich a sovětských partyzánů na moravsko-slovenském pomezí. Podkladem pro scénář filmu režisérské dvojice Jan Kadár a Elmar Klos byl stejnojmenný román slovenského novináře, básníka, dramatika a prozaika Ladislava Mňačka.
Článek:
Samotný román vzbudil před lety pozornost především novým a osobitým přístupem k tématice partyzánského odboje za druhé světové války. Ladislav Mňačko jej napsal v roce 1959, ještě před senzacemi, které vzbudily jeho další dvě knihy OPOŽDĚNÉ REPORTÁŽE (1965), v nich vylíčil zákulisí politických procesů v 50. letech a problematiku doby kultu osobnosti a novela JAK CHUTNÁ MOC (1968), nemilosrdně odhalující mechanizmus moci, která z čestného člověka udělá bezzásadového slabocha. „Báli jsme se mluvit pravdu. Mňačko byl odvážný... a ve své době mnohem více než druzí," ocenil autora Arnošt Lustig. Útoky na spisovatele po této knize přinutily Mňačka odejít do zahraničí a jeho jméno zmizelo z čítanek i encyklopedií. Ostatně stejný soud potkal i jednoho z režisérů filmu SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN Jana Kadára, který mohl po roce 1969 točit až do své předčasné smrti v roce 1979 pouze v zahraničí.
Děj filmu i románu se odvíjí ve dvou vzájemně se prolínajících liniích: přítomné, kdy mladý partyzán Pavel (Jan Kačer) se uzdravuje z těžkých zranění utržených v bojích za osvobození Zlína a minulé, kdy se v horečnatém snění a vzpomínkách vrací o celé měsíce zpět a znovu prožívá těžké boje partyzánů s nacistickým jagdkommandem, vedeným esesákem Engelchenem. Zároveň vzpomíná na vášnivou lásku k neohrožené pomocnici partyzánů, záhadné židovské dívce Martě (Eva Poláková), která pracovala jako sekretářka německého ředitele zlínských závodů a vždy včas dokázala partyzány varovat.
Film – stejně jako román - se chtěl vyslovit pravdivě o partyzánském hnutí. Přes všechno úsilí, kdy se oslabení a zcela vyčerpaní partyzáni vidící Němce ustupovat, stahují, dojde k tragédii. Obětí pomsty Němců se stává malá obec Paseky, jejíž obyvatelé partyzánům pomáhali...
Richard Blech po premiéře filmu napsal ve Smeně: „ Film citlivě přehodnocuje všechny silné stránky Mňačkova románu, vyzdvihuje je a hledá mezi nimi nové souvislosti – vyzdvihuje je a hledá mezi nimi nové douvislosti – prohlubuje je, zavrhuje místa salabší, nejde mu už ani o přibližné zachování dokumentárnosti,stylizuje ještě více než stylizoval Mňačko. Proto se ve filmu Ploština změnila na Paseky, Voloďa na Pavla a ošetřovatelka Eliška na řádovou sestru Alžbětu. Volnější přístup k románu umožňoval Kadárovi a Klosovi hlouběji nahlédnout do jeho filozofie a vytěžit z ní pro současnost naléhavou neklidnou výzvu ospalému svědomí, aby nezapomínalo, že Engelchenové žijí i dnes...“ Vynikající herecký výkon Jana Kačera, který se dokázal s postavou zcela ztotožnit , doplňuje Martin Růžek v roli jeho ošetřujícího lékaře. Velitele partyzánského oddílu vytvořil Vlado Müller.
Z dnešního pohledu je tu možná ještě jedna úvaha. Úvaha o svědomí partyzánů, kteří, zachraňujíc si vlastní kůži, nechali napospas trestnému komandu SS obec na moravsko-slovenském pomezí. Pocity vítězů mohou být různé – radost z vítězství si nese v pozadí i pochybnosti a tragické pocity.
***********************
Vypálení valašské osady Ploština na Zlínsku si každoročně v tamním památníku odboje připomínají obyvatelé okolních obcí s příbuznými obětí, zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu a české armády. Uctívají památku 27 pasekářů, kteří byli na konci války vehnáni do hořících stavení, když obec přepadlo komando německých fašistů posílené třistačlenným oddílem SS. Když se nepodařilo přimět pasekáře, aby prozradili partyzány z brigády Jana Žižky, kteří místo už opustili, podpálili útočníci osm z deseti stavení a vesničany do nich vehnali. Několik lidí zabili v okolí Ploštiny. Událost popsal Jan Machů, který jako jediný přežil pod tělem druha a poté v hnojišti s močůvkou. Masakr v Ploštině pak popsal spisovatel Ladislav Mňačko v knize Smrt si říká Engelchen. „Dlouho jsem s touto prací vyčkával, Čekal jsem až téma společensky dozraje, až se o něm dá říci plná a neučesaná pravda. A čekal jsem, až sám dozraju, abych se mohl odvážit vykřičet tuto pravdu do světa...,“ píše Ladislav Mňačko v předmluvě své knihy.
Na fotografiích, Jan Kačer, Vlado Müller, Eva Poláková - ceskatelevize.cz
*************************************************
SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN
ČSSR 1963, režie Jan Kadár, Elmar Klos
uvádí ve čtvrtek 29. března ČT ě od 21,55 hodin
23.03.2018 - Stanislav Polauf
