Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - KAOS – TV tip – Sicilské povídky o životě, vášních a smrti
Úvodník: Italský film podle povídek Luigiho Pirandella uvedl někdejší distributor sloganem „O lásce a naději, o touze a životních omylech.“ Žádný slogan však nemůže plně vystihnout umělecké dílo – ani ten uvedený v titulku toho článku. Měl by jen navést diváka k tomu, aby se začetl do následujících řádek a hlavně, aby se na film posléze podíval. Zde jen podotkněme, že sledování tohoto díla může citlivému a vnímavému divákovi přinést mimořádný smyslový zážitek.
Článek:
Film je promítán s originálním názvem KAOS, přestože slovo „chaos“ by bylo pro nás srozumitelnější. Původně označuje v řečtině prvotní stav, neuspořádanou směs elementů předcházejících vzniku kosmu a pak také prostor mezi nebem a zemí. Název také odkazuje na rodiště jednoho z nejproslulejších italských spisovatelů dvacátého století, nositele Nobelovy ceny (1934) Luigiho Pirandella, autora m.j. 6 románů, 15 povídkových souborů a 43 divadelních her. Sám o tom řekl: „Jsem tudíž synem Chaosu, a to není jinotaj, ale holá skutečnost. Narodil jsem se poblíž spletitého lesa, jemuž obyvatelé Girgenti říkají Cávusu, což je nářeční zkomolenina klasického řeckého slova chaos.“ Těmito slovy je také uvozen film režisérské dvojice bratrů Paola a Vittoria Tavianiových.
V přebohaté povídkové tvorbě se Pirandello věnoval rodné Sicílii a jejím obyvatelům. A ne vždy lichotivě – spíše podle autorky úvodu k jeho soubornému českému vydání povídek NOC (Praha 1986) Aleny Hartmanové jde o „jediný monolog o „trýzni žít takto“, neboť si v něm stále znovu a znovu dokazoval krutou zlomyslnost osudu.“ Bratři Tavianiové si pro svůj film vybrali povídky z vesnického prostředí a děje filmových povídek zasadili do na Sicílii někdy v době přelomu 19. a 20. století. Využili Pirandellovu schopnost zachytit v jednom příběhu jak tragiku tak komično, magii a život, onu – pro „chaos“ typickou – polohu mezi realistickým pojetím a čirou lidovou fantazií. „Poté, co jsme vyprávěli příběhy ze Sardínie ve filmu PADRE PADRONE a z Toskánska v NOCI SV. VAVŘINCE, řekli jsme si: nyní vypovíme příběhy Sicilské... největší novelista našeho století nám nabízí materiál, který hledáme, a je to výtečný materiál.“ řekli Tavianiové, a později dodali, že se na jim na Pirandelových povídkách líbilo to, že si je nevymyslel, ale že mu je vyprávěla jeho matka.
Tříhodinový film obsahuje čtyři povídky a epilog ROZHOVOR S MATKOU, v němž samotný spisovatel, již zestárlý a unavený, přijíždí do míst, kde prožil své dětství. Žánrově se povídky liší – od tragického pojetí (JINÝ SYN) přes tajemně fatální ME&SÍČNÍ BĚS, groteskní DŽBÁN až k téměř sociálně kritickému REKVIEM, což je dovršeno filozofickým a současně nostalgickým ROZHOVOREM S MATKOU. Ve všech se však projevuje organický a přirozený chaos lidského života a lidské duše.
V první povídce JINÝ SYN odmítá matka, jejíž dva synové odešli do Ameriky, pomoc od svého zbylého syna, hodného pastevce, který se jí narodil po znásilnění banditou a toto trauma ji neustále pronásleduje. MĚSÍČNÍ BĚS ovládá dobráckého rolníka Batu a v době úplňku se mění v běsnícího nebezpečného tvora. Toho chce využít jeho žena a s rozechvěním čeká na úplněk, aby se mohla plně věnovat lásce ke svému milému příbuznému. Nad láskou však zvítězí soucit. Měsíční úplněk hraje svoji roli i v povídce DŽBÁN, v němž hrnčíř opravuje obrovský rozlomený džbán na olej. Sice jej zevnitř opraví, ale zapomene včas vylézt. REQUIEM má vážnější polohu – majitel panství odmítá pastýřům, které vede kněz, povolit postavení hřbitova v jejich osadě. Do hor jsou povoláni četníci, ale ti vyděšeni fingovaným pohřebním rituálem, se skloní před mlčenlivou důstojností horalů a odtáhnou.
Jak napsala Marie Mravcová „Jde tu o příběhy zrozené z historické i nadčasové reality kraje a z kolektivního vědomí jeho obyvatel. Chaos lidské existence se v nich vyjevuje v rámci absurdních, bizarních, groteskn ích a pod. situací, které však tvoří součást zcela všední skutečnosti: tragické i komické, kruté i krásné.“ Vše, co film zachycuje, je jakoby viděno z nadhledu pohledem krkavce, který přelétá nad krajinou ověšen zvoncem, který mu dali pastýři proto, že seděl jako samička na vejcích, což je proti řádu přírody.
„Promyšlená stylizace barevné tonality, výtvarného ladění, hereckých výkonů vesměs neznámých představitelů (až na skvělou Margaritu Lazanovou známou už z NOCI SV. VAVŘINCE a Omera Antonuttiho v roli Pirandella v epilogu), nezvyklý rytmus vyprávění, vnitřní emocionální napětí každého záběru a schopnost naplnit jej metaforickými významy, jež konkrétním líčeným událostem dávají širší obecnou platnost, jsou nepochybným důkazem mistrovství obou italských tvůrců,“napsala ve své recenzi Eva Hepnerová.
Foto: ceskatelevize,cz, dvdmagazine.com.br
*******************************
KAOS (Kaos)
Itálie 1988,
režie Paolo a Vittorio Tavianiové
uvádí v úterý 24. května ČT art od 21,15 hodin
18.05.2018 - Stanislav Polauf
