Mluvíme o ní jako o epidemii 21. století, protože registrujeme masivní nárůst počtu alergiků, a to zejména u dětí. Ukazuje se, že v současné době již každý třetí Čech je na něco alergický. Pokud nedojde ke změně, do budoucna to bude každý druhý! Co alergii ovlivňuje a jak se jí můžeme vyhnout? A věděli jste, že HA mléka nemají opodstatnění?
„Za posledních 25 let přibývá osob s potravinovými alergiemi. Dříve byly v populaci mnohem častější spíše inhalační alergie (alergická rýma, astma) a kožní projevy (atopický ekzém),“ říká výživová poradkyně Iva &Smrhová. Alergie jsou sice determinovány geneticky, avšak stoupající četnost je dána vlivem znečištění životního prostředí, intenzivním používáním pesticidů, chemizací potravin i jejich zvyšující se spotřebou.
Alergie nebo intolerance?
Alergii můžeme považovat za obrannou reakci imunitního systému. Naproti tomu pravým důvodem intolerance je nižší či chybějící produkce určitého enzymu. „Typickým příkladem intolerance může být nesnášenlivost laktózy, mléčného cukru nebo lepku, obilné bílkoviny. Alergie může (ale nemusí) vymizet, intolerance přetrvává po celý život,“ říká výživová poradkyně.
Nejčastější alergií u dětí do 3 let věku je ABKM, která se týká především kojenců. V současnosti postihuje ABKM v evropských zemích až 7 % kojenců, nejčastěji v prvním půlroce života. Alarmující je zjištění, že výskyt ABKM se v posledních 10 letech zvýšil o 2 %. Ochranný účinek před vznikem ABKM má výhradní kojení do 4. - 6. měsíce věku. Ale i u kojených dětí se ABKM může projevit.
Projevy ABKM mohou být do určité míry nespecifické, v 60 % případů se objeví zažívací obtíže: jícnový reflux - ublinkávání, bolesti bříška či střevní koliky s příměsí krve či hlenu v kojenecké stoličce. Podle &Smrhové mohou na ABKM upozornit taktéž např. ekzémy, v praxi totiž často dochází ke kombinaci zažívacích a kožních projevů. Přítomny mohou být také dechové obtíže, zcela výjimečně může dojít až k ohrožení života z důvodu anafylaxe.
Výhled do budoucna
Prognóza ABKM je dobrá. Do 3 let věku dojde k vymizení obtíží až v 90 %. Atopie, tedy vrozená náchylnost k alergii nevymizí, v pozdějších letech se může objevit v jiné podobě (alergická rýma, astma). Hovoříme o tzv. alergickém pochodu.
„Preventivní opatření s cílem snížit výskyt alergií, která byla v minulosti zavedena, nebyla tak úspěšná, jak se očekávalo,“ říká Iva &Smrhová a vysvětluje: „Hlavní z nich, celoplošné zavedení HA mlék (hypoantigenních mlék) nevede ke vzniku potřebné orální tolerance, která se ukazuje být klíčová. Ukázalo se, že neopodstatněné nasazení HA mlék vedlo ke zvýšení výskytu astmatu, kožního ekzému a hvízdavého zánětu průdušek.“ Uvádí to nezávislá studie Koala- www.alergieimunita.cz.
HA mléka jako neopodstatněná pomoc
Tento trend byl zaznamenán v Evropě, kde došlo k plošnému zavedení HA mlék. „Je zřejmé, že k prevenci alergií je potřeba změna přístupu,“ říká výživová poradkyně a radí: „Určitou inspiraci můžeme nalézt na Novém Zélandu, kde v posledních letech zaznamenali pokles výskytu ABKM o 2 procenta.“ Zajímavé je, že se zde intenzivně věnují výzkumu a vývoji náhradní kojenecké výživy na bázi kozího mléka použité v případě, že kojení není z nějakého důvodu možné.
Taktéž v zemích EU se začínají více uplatňovat kojenecká mléka a příkrmy na bázi mléka kozího, v souladu se stanoviskem EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) a směrnicí EU 2006/141/ES. „V tomto směru přispěla i ČR uděleným Patentem č. 306 392 ke zvyšování orální tolerance mléčných bílkovin pomocí dětských příkrmů na bázi kozího mléka,“ dodává &Smrhová a uzavírá: „Zvyšováním orální tolerance a zaváděním potenciálních alergenů do stravy dítěte ve správný čas (v souladu s Evropskou společností pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu se první příkrmy zavádějí mezi 4. – 6. měsícem věku) se imunitní systém trávicího traktu kojence učí adekvátně reagovat, zdravě a přiměřeně se vyvíjí a současně se snižuje riziko alergie.“
Desatero, jak snížit riziko alergií
U zdravého prospívajícího kojence je vhodné plně kojit do ukončeného 6. měsíce věku.
Optimální doba zavádění prvních příkrmů je mezi ukončeným 4. – 6. měsícem věku (ne dříve, ne později).
Příkrmy je optimální zavádět v době, kdy je dítě ještě alespoň částečně kojeno. Jednotlivé potraviny se doporučuje zavádět postupně, v pozvolna se zvyšujících se dávkách.
Při zavádění příkrmů není důvod odkládat zařazování potravin, o kterých si myslíme, že by mohly vyvolávat alergie.
Potenciální alergeny se dle současného trendu v pediatrii zařazují ve správném čase i v případě, že rodiče dítěte jsou alergici.
Dbejte na každodenní pobyt dítěte na čerstvém vzduchu a v přírodě.
Doma nepřetápějte a dostatečně větrejte.
Vyvarujte se nadmíry čistících prostředků a kouření.
Snažte se své dítě chránit před zbytečnými nákazami v okolí.
Ve spolupráci s dětským lékařem se pokuste předejít opakovanému užívání antibiotik.