Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Maria Adolfssonová: Velká chyba
Úvodník: Doggerland je zemí, kterou si zamilujete pro její sychravost, mlhu, vůni slaného moře, ústřic, česneku, másla a pro Karen Eikenovou, která je přesně takovou ženou, jakou v sobě chceme každá mít. Obyčejnou, leč neobyčejnou, takovou, která si umí se vším poradit.
Článek: „Nálada oustřiček sice bývá povznesená a srdečná, ale slavnosti si tradičně vyžádají i něco málo obětin v podobě opilců, výtržníků a tu a tam někoho přiotráveného jídlem to, co k tradici naopak nepatří, je pouliční občerstvení a levné víno, které se rozlévá do papírových kelímků, na což každoročně upozorňují rozhořčení čtenáři novin v dopisech nadepsaných ve stylu „Chraňte naše doggerlandské kulturní dědictví“ a „Zklamaný čtenář, 72 let“. I co se zábavy týče, vývoj se podle některých posunul vpřed – a podle jiných zase vzad. Ještě před dvaceti lety představovala jedinou zábavu na slavnostech folklorní hudební uskupení, ale teď jim konkurují jak místní, tak přespolní rockové kapely, nesnesitelné talentové soutěže, kravál z příležitostných pouťových atrakcí a dětský jekot.
Včera před odchodem z přístavu do sebe Kore a Eirik nacpali každý dobrý tucet ústřic, Karen přitom zhltla přinejmenším o polovinu víc…“
Vítejte na Doggerlandu. Někde mezi Británií a Norskem je ostrov svérázné kultury i lidí a my se tu ocitáme přímo to každoroční ráno po oustřičkách. Celé město spí, mlhavý opar se vznáší nad ostrovy a barevné listy už předznamenávají chladnější část roku. Sychrava, deště, vůně slaného větru a mlhy a vřesovišť si užijeme dosytosti.
Nebýt to švédská krimi, řeknu s klidem, že to je skvělé švédské temnější hygge, zejména pokud chcete přijít na chuť vděčnosti ve chvíli, kdy se dostanete po dlouhém sychravém dnu domů. K čaji a dobře upečené rybě. Kdy konečně žaludek nazaplňuje oschlý chlebíček a vodnatá káva, které si užijete s Karem Eikenovou, místní policejní vyšetřovatelkou, až až. Vražda je tu v hlavní roli, navíc zvláštně provázaná s historií ostrova a i samotným policejním sborem. A Karen si zamilujete, při jejích dlouhých směnách bude dost času se jí dostat do hlavy, do srdce, do života, který je plný skrývaných tajemství i naprosto běžných myšlenek a problémů. Ono někdy na každého dojde chvíle, kdy si řekne: „Jak se mi proboha tenhle věk přihodil?“
A tehdy jsem si Karen zamilovala. A tak nějak jsem jí odpustila to, čeho se dopustila na začátku celé knihy a čímž si zkomplikovala život. Ačkoliv – nakonec to nebylo tak zlé a příběh přinesl vlny napětí, nadšení z dějových linií, že bylo rázem zapomenuto.
Autorka rozvíjí příběh stále lépe. Nezaznamenala jsem žádnou klesající tendenci, docházející dech nebo prázdná místa. Snad jen mne z čistě osobních důvodů mrzelo, že konec byl rychlejší než mi, zlenivělé po celém tom hygge příběhu, bylo milé a za žádnou cenu se mi nechtělo ani o píď opustit Doggerland.
Zamilovala jsem si Doggerland, zemi, která je nyní smyšlená, ale ve skutečnosti kdysi byla spojnicí kontinentů, jejíchž poslední zbytky byly splaveny před více než 6 tisíci lety. A nyní se ponořme do fantazie, že právě tento kus kontinentu tu zůstal a žijí na něm lidé, kteří tak rádi každý rok slaví oustřičky, svátky plodů moře a díků za předešlé léto.
O autorce:
Maria Adolfssonová (1958) se narodila a vyrostla ve Stockholmu, ale velkou část dětství strávila na Stockholmském souostroví. Pustá krajina se zakrslými borovicemi, zvukem mlhových sirén a okolním mořem ji silně ovlivnila, což ostatně čtenář série Doggerland záhy odhalí.
Adolfssonová Maria, Velká chyba
Vydalo nakladatelství Argo, 2019, www.argo.cz
16.07.2019 - Renata Petříčková