Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - AŽ DO MĚSTA AŠ – TV tip - pozoruhodné sociální drama mladé slovenské režisérky.



Úvodník: Od tohoto filmu mladé scénáristky a režisérky Ivety Gröfové (*1980) se hodně očekávalo. Původně to měl být dokument o tom, jak se vede mladým dívkám ze Slovenska, vytrženým z domácího prostředí, které odejdou za lepším životním údělem do ciziny. Posléze se autorka rozhodla pro hraný (či polohraný) snímek a zvolila pro svůj debut osud jedné z nich – romské dívky Dorotky (Dorota Billá). Dorota odjede z východního Slovenska daleko na západ až do Aše, města na pomezí Česka a Německa. Přes drobné kritické výtky se toto dílo nakonec stalo nejlepším slovenským filmem roku 2012 a získalo i Zlatého anděla na Tofifestu v polské Toruni.
 

Článek:

Dorotka odchází za prací, která se tu nabízí v německo- české textilní továrně. Přijíždí plna odhodlání a naivních představ o skvělé budoucnosti, která ji tu čeká. Skutečností je však unavující práce na pásu, menší plat než čekala, přecpaná levná ubytovna a primitivní kolegyně. Místo lepšího života ji po probdělé zábavě v místní hospodě čeká vyhazov z práce a pod vlivem kamarádky Silvie (Sylvia Halušicová) cesta až téměř na společenské dno. Zachránit  ji možná může až nabídka postaršího Němce Johanna (Robin Horký), který ji odveze do Německa. Jako služku či sexuální otrokyni? – To už film neřeší.

Proč právě tento nepříliš povzbudivý příběh mladá Iveta Grófová točila? Dejme jí slovo: „ V Aši je velmi jednoduché najít šokující příběh. Často se dočtete, kterou prostitutku zde mučili, přepadli či okradli Němce v autě… V Čechách je k tomu už jistá averze, protože Němci do Aše chodí natáčet naopak to nejhorší, co se dá k tomuto tématu najít. Proto jsem si řekla, proč to točit podobně? A odpověď? Východiskem pro můj film byla otázka, jak je možné, že se z obyčejné dívky, která jde za prací do Aše, stane časem někdo úplně jiný? Snažila jsem se stále myslet na její postupnou - zvláštní přeměnu, kterou jsem se snažila zachytit autentickým způsobem. Díky obsazení neherců a využití autentických záběrů se mi podařilo do filmu dostat syrovost.“
Jak působilo město Aš, zachycené krásnější než ho poznáte ve skutečnosti, na kameramanku Vieru Bačíkovou ? „Fascinoval mě především multikulturní charakter města. Žijí zde Ukrajinky, Vietnamky, Rómky, Češky, Slovenky i bohatí Němci, kteří si tady běžně odskočí na oběd nebo na večeři do některé z místních restaurací či přichází vyloženě jako sexuální turisté. A k tomu velké množství hlučných diskoték, kde se baví mladí lidé. Působilo to na mě jako zvláštní svět a měla jsem problém uvěřit, že ho obývají skuteční lidé, kteří žijí své každodenní životy.“
Vůbec nevadí, že syrové sociální drama vychází v podstatě z modelové situace, kterou sama Grófová poznala na vlastní kůži. Říká: V osmnácti letech jsem se poprvé dostala do Aše, pár měsíců jsem šila v jedné z textilek, která je rovněž natočená ve filmu. Tenkrát mě toto prostředí opravdu šokovalo a po pár měsících jsem se sbalila a zdrhla domů.“ Znalost reálií, pečlivý sběr materiálu a důsledná scénáristická příprava spolu se smyslem pro dramatickou stavbu činí z tohoto polodokumentárního snímku zajímavé svědectví o hlubokých sociálních rozdílech, prolínání kultur, hodnot i postojů. Prolínání autenticity a fikce vytváří emociální zážitek, jakých je v českém (i slovenském) filmu dost málo.
******************************************
AŽ DO MĚSTA AŠ
SR, ČR 2012, režie Iveta Grófová
uvádí v pondělí 20. ledna ČTart od 22,55 hodin

 
 
 
 

17.01.2020 - Stanislav Polauf