Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Nebeští jezdci – TV tip – film o českých letcích britské R.A.F.
Úvodník:
Nepochybujeme, že každý filmový divák určitě zná válečné drama otce a syna Svěrákových TMAVOMODRÝ SVĚT z roku 2001. Možná už méně se ví, že tento film měl před více než třiceti lety předchůdce ve válečném filmu NEBE&STÍ JEZDCI. Zatímco Svěrákův film přišel v době, kdy se o západním odboji již mluvilo zcela otevřeně, film Jindřicha Poláka byl natočen na konci šedesátých let a prolomil dlouho tabuizované téma o českých letcích, kteří v Anglii bojovali proti fašismu (a z nichž mnozí po návratu do vlasti skončili ve věznicích).
Článek: Film předcházela stejnojmenná kniha Filipa Jánského (poprvé vydaná v roce 1964), člověka, který sám strávil jako střelec bombardovacího letounu řadu hodin ve vzdušných soubojích. Příhody knihy i filmu jsou tedy zažité – ve filmu se autor pozná v postavě &Studenta (hraje ho Jiří Bednář), v knize je to příznačněji Hezounek. Film vypráví dramatické osudy posádky jednoho anglického bombardovacího letounu typu Wellingtone mezi nimiž je jeden Kanaďan, dva Angličané a tři Čechoslováci – již zmíněný &Student, Prcek (Jiří Hrzán) a Pavel (Svatopluk Matyáš).
Režisér Jindřich Polák (proslavený zejména hravými příběhy pana Tau) film připravoval řadu let a začal vlastně hned po přečtení knížky Filipa Jánského. Musel si však počkat až na uvolnění atmosféry na konce šedesátých let, aby dostal souhlas k natáčení. Musel se však hodně uskrovnit. Ačkoli se celý příběh odehrává v Anglii filmaři se museli spokojit s rekvizitami, které vyrobilo filmové studio Barrandov. Rozbouřený lamanšský průliv nahradila tehdy východoněmecká Rujana, kde vznikla závěrečná katastrofická scéna. Režisér se do Anglie mohl podívat je krátce – nejprve si tam jel vyfotografovat potřebné budovy, poštovní schránky či telefonní budky a pak mohl natáčet jeden jediný den, kdy pořídil záběry vojenského hřbitova.
Jan Váša, Jiří Bednář, Svatopluk Matyáš, Vojtěch Holý, Winstomn Chrislock
Přes skrovné podmínky se Polákovi podařilo z drobných epizod, ze všedních hovorů a milostných okouzlení složit hold odvážným Čechoslovákům, kteří riskovali své životy a prokazovali denně nesmírnou odvahu. Nezapomněl ani na humor – třeba lotrovské pytlačení v bažantnici. Na sugestivním výsledku se podílel i kameraman Jan Němeček, v hudebním doprovodu zazní i několik autentických skladeb.
Svatopluk Matyáš, Jana Nováková
*******************************
Možná si určitou vzpomínku zaslouží i režisér Jindřich Polák, na něhož se trochu zapomíná. Když v roce 2003 ve věku 78 let zemřel, vyšlo jen několik krátkých nekrologů. Přitom tento skromný, před veřejností a novináři se skrývající režisér, patří mezi světově nejúspěšnější české tvůrce a jeho tvorba čítá 26 filmů různých žánrů – a všechny mimořádně divácky úspěšné.
Stačí snad připomenout několik – od prvního filmu –parodie na kovbojky SMRT V SEDLE (1958), přes detektivku PÁTÉ ODDĚLENÍ se dostaneme k postavě Klauna Fedinanda, která měla v Německu takový úspěch, že Polák každý rok ve Friedrichstadtpalastu režíroval lední revui s touto postavou. Pak přišla nezapomenutelná a dodnes působivá sci-fi IKARIE XB-1, filmy Strašná žena a Hra bez pravidel a film dnešní Nebeští jezdci. V roce 1969 se poprvé objevuje postava Pana TAUa, která Jindřicha Poláka pak provází celý další tvůrčí život. K ní se připojili i další světoznámé postavy – jako Lucie, postrach ulice a ...a zase Lucie a pak Chobotničky z druhého patra či dva filmy o Kačence a strašidlech. Mezitím filmy jako Poplach v oblacích, Smrt stopařek – to je připomenutí díla Jindřicha Poláka, které podle některých údajů vidělo odhadem čtvrt miliardy lidí na celém světě. V tom je počítán nesmírný úspěch Pana Tau – toho vidělo údajně 180 milionů diváků. Návštěvníci byli prodáni do 30, Ikárie do 40 zemí světa, Klauna Ferdinanda zná naprostá většina Němců a Rakušanů a dodnes můžete v každém druhém hračkářství koupit jeho figurku. Dokonce se objevily názory, že Polák byl jakýsi „socialistický Spielberg“ (možná i proto, že s Ottou Hoffmanem pracoval na filmu o malém chlapečkovi, který se setká s laskavým mimozemšťanem. Po půl roce příprav však přišel do kin E.T. a scénář se pozměnil na konečný film Návštěvníci.)
Jindřich Polák neměl žádnou filmovou školu. Poctivě se učil jako asistent režie u velkých jmen hlavně u Otakara Vávry a to celých dvanáct let než se dostal k samostatné režii. Málo se třeba ví, že absolutně převzal natáčení Hudby z Marsu za Jana Kádára. Nebyl však nevzdělaným člověkem – před válkou téměř dokončil právnická studia. Dokázal projít všemi změnami doby bez toho, že by se podřizoval politickým tlakům nebo, že by musel natočit nějaký socialistický angažovaný film, kterým by odčinil hříchy mládí – třeba právě Nebeské jezdce, které doba normalizace zavřela na dvacet let do trezoru. Svůj svět vyjádřil kdysi v jednom z mála rozhovorů slovy:
„Chytal jsem ryby v Amuru, byl jsem svědkem vraždy v newyorském metru, okradli mě v teheránském bazaru, zavřeli mě omylem v Mexiku, na premiéře v Havaně mi nedopatřením Fidel Castro propálil doutníkem smoking, točil jsem za kontrarevoluce v Budapešti…“
Foto: csfd.cz, imdb. com
************************************
NEBE&STÍ JEZDCI
ČSSR 1968, režie Jindřich Polák
uvádí ve čtvrtek 30. dubna ČT2 od 21,55 hodin
24.04.2020 - Stanislav Polauf