Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - POLITICKÁ POHÁDKA



Úvodník: Veršované satirické dílko inspirované déletrvající patovou situací v parlamentu po volbách v r. 2006 v čase panujících enormních letních veder.

Článek:                   POLITICKÁ POHÁDKA                                                                                    

                 Narodil se v Česku kdes
                politický kočkopes.
                Otec jeho - Stranvšechzkrat,
                synkovi dal jméno Pat.

                Máti jeho sympatická,
                pohledná a empatická,
                roztodivná byla děva.
                Říkali jí Pravolevá.

                Totalita financí,
                zla a dobra balancí,
                vládla v zemi roků pár,
                střídal se tu rozkvět, zmar.

                Právě v tom čase se stalo,
                že se na svět vyklubalo,
                po volbách v patové době
                ono prapodivné robě.     

                            ***                     

               
                Spousta přátel rodičů -
               - politických voličů,
                hromadí se ze všech stran,
                aby Pat byl přivítán.

                Všichni svorně gratulují,
                dary k tomu připojují.
                Ke kolébce přistupují,
                miminko v ní obdivují.

                Libé řeči plynou z úst,
                přejí děcku rychlý růst.
                Přejí štěstí, zdravíčko,
                smích ať sedá na líčko.

                Kéž miluje politiku,
                žití v klidu, bez pokřiku.
                Politiky všechny stejně
                ať zbožňuje neochvějně.         

                                  ***                                                                                                              

               
                Prazvláštní je synek Pat,
                stále se chce kolíbat.
                Rodiče se střídají,
                oddech příliš nemají.

                Pleť má tento čilý hošík
                zcela šedou jako hrošík.
                Kadeř z jedné strany tmavá,
                z druhé jiná – rovná, plavá.

                Vyhlíží až po paty
                jak papoušek strakatý.
                Pestrý oděv den co den
                nosí doma, nosí ven.

                V barvách každé vládní strany
                bývá takto odívaný:
                oranžově, dočervena,
                modře, žlutě, dozelena.

                            ***

                                          
                Otec velmi přísný je,
                dítě nerozmazluje.
                A Patova maminka
                chystá chůvy pro synka.

                Když mu mléka napít dává,
                údiv pravidlem se stává:
                V každém prsu jiné pití!
                Bude tohle dobré k žití?

                Žádné strachy, malý Pat
                má to různé pití rád.
                Roste jako z vody, kluk,
                je z něj pěkný valibuk!

                Mohutní a kvapem sílí,
                kolem chůvy jako víly
                tancují a proskakují,
                písně libě prozpěvují.

                           ***

                                
                Když končí věk mazlení,
                jde do Školy bruslení,
                kde se učí student Pat
                bruslit jako akrobat,

                projíždět vždy s bystrou hlavou
                mezi stranou levou, pravou.
                Nesmí pádem k zemi dospět,
                jenom tak má šanci prospět.

                Zčásti duchem bohatí,
                zčásti zlobou hanbatí,
                toť Patovi přátelé,
                s nimiž je mu vesele.

                Ambiciózní je velmi,
                kolem „beránci“ i „šelmy,“
                dají se mu dobře krotit,
                nechají se hladit, fotit.

                          ***

                               
                Zkoušky zdárně složil Pat.
                Kam se bude ubírat?
                Kráčí vlevo, vpravo, vpřed,
                hned jde tam, hned zase zpět.

               „Školu uplatním jen v praxi!“
              - přemýšlí a volá taxi.
                Nechce brát jen chudých rentu,
                a tak míří k parlamentu.

                Jakou práci dostal Pat?
                O kvítka smí pečovat!
                Politické kvítí zřel,
                které zalévat sám měl.

                Při zálivce bruslí skvěle
                od pondělí do neděle,
                mezi stranou levou, pravou,
                se samozřejmostí hravou.     

                                   ***                        
                                             
                               
                Pozici si vydobyl
                o jaké kdys jenom snil.
                Při práci se raduje
                neboť mlčky kraluje.

                Zalévat ho stále těší,
                a to hlavně, když se řeší
                zapeklitá situace,
                při níž není do legrace.

                Čeho příliš, toho moc,
                kropí, ať je den či noc.
                Přenáramná horlivost
                někdy nezvaný je host.
 
                Z ohromného množství vody
                začínají vznikat škody.
                Politické kvítí chřadne,
                zaléváno Patem, vadne.

                Diví se Pat velice,
                žal mu sedá na líce.
                Zamyslil se na pár chvil:
               „Co jsem chybně učinil?“

                Špatně je mu převelice,
                proto klesl do lavice.
               „Vždyť má práce na nic není,
                přináší jen utrpení!“

                Maje velkou depresi,
                rukou čelo promne si:
               „Byl jsem špatný zahradník,
                teď abych šel na chodník!“

                Otevírá okna, dveře,
                čerstvý vzduch se jimi béře.
                Slunka paprsky sem pouští,
                proces ozdravný tím spouští.    
                                                           
                Světlu cestu uvolnil
                a hle – náhle pochopil!
                Kvítkům všem se omluvil,
                z postu vládce ustoupil.

                Z místa svého pozoruje,
                jak se kvítí upravuje.
                Společenstvo vlevo, vpravo,
                pomalu se přímí! Bravo!

                Kdosi zvolal:„Jde sem Mlč!
                Pate, ty se v koutku skrč!
                Parlamentní světla zář
                přivítá zde novou tvář.“

                Vchází mladá květinářka,
                pravdomluvná, žádná lhářka.
                Jméno má ta dáma hezká
                Moderní Levice Česká.

                Vlevo stočí bystrý zrak,
                vlevo kráčí, nejinak.
                K dílu se má chutě hned,
                prohlédne si každý květ.

               „Proběhnout zde musí změna!“
                slyšet nechá se ta žena.
               „Kvítkům dáme jméno jiné,
                slušet jim to bude – či ne?“

                Kvítka s tímto souhlasí.
                Již se blýská na časy!
                V názvu strany ponesou
                eM, eL, Čé, prý – s noblesou.

                Moderní Levice Česká
                - To je ono! Každý tleská!
                Vlevo bude kvítí, ženo,
                zásluhou tvou obnoveno!         

                             ***                     
                           

                Ejhhle, vchází další tvář!
                Praví: „Jsem Pst - květinář.“
                Flóru vpravo přehlédne,
                rozdělení zahlédne.

                Kvítka k sobě přisazuje,
                kropí je a ošetřuje,
                pozvolna je oživuje,
                spokojenost projevuje.

                Vzrostl v krásu každý květ,
                radost na to pohledět!
                Jméno Pstovo chválili,
                novou stranu zvolili.

                Poté kvítka v jednom šiku
                volí název strany vmžiku.
                Jméno vskutku nonšalantní!:
              - Pravá Strana Tolerantní.

                        ***

                                                           
                Ozdravený parlament
                vytyčuje nový trend.
                Rozhodl se bezděčně
                konat všechno společně.

                Problémy se všemi brodit,
                vzkvétat, zrát, zákony plodit.
                Šarvátkám kéž zvoní hrany,
                dohodou ať žijí strany!

                „Jak budete hlasovat?“
                dotázal se náhle Pat.
                „Polarita je vám nanic,
                jeden hlas vám chybí navíc!“

                Parlament dí: „Jak? No lidsky!
                Tajně, za sebe jen vždycky.
                Když ani to nepomůže,
                prostý lid nám vypomůže.“
                 
                       ***


                A co musel v koutě Pat
                Ještě všechno vydýchat?
                To, že tisknou zdravice
                Pravičák a Levice!
               
                Když se k sobě přiblížili,
                vzájemně se zalíbili.
                Rozvíjí se láska čistá
                a mladý pár svatbu chystá.

                „Pate, vstávej, pozor dej,
                na svatbu se přichystej!
                Za prohru se neschováš,
                chceš-li, budeš svědek náš.

                Nebýt, Pate, nebýt tebe,
                nepoznali bychom sebe.
                Splň nám, prosím, naše přání
                a přijď svědčit při oddání.“

                      ***

                                                 
                Pat se zprvu zastyděl,
                ale pak za svědka šel.
                Velkou radost z toho měl,
                s osudem se smířit chtěl.   

                Nevládne již, funkci předal,
                že chyboval, to sám shledal.
                V parlamentu zůstal dále,
                nikoli však v roli krále.

               A copak náš mladý pár?
               Všichni přejí mu jen zdar.
               V politice skutečně
                počíná si báječně.

                Obyčejně, jak to chodí,
                po svatbě se dítě rodí.
               Je to v Česku Nová Vláda,
               jež má lid svůj nad vše ráda.

              A co její kmotr Pat?
              Chodí možná kolíbat.



Zdroj obrázku: archiv autorky (nakreslila autorčina přítelkyně)

01.10.2021 - Eva De Filippová