Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Symfonie probuzení
Úvodník:
Článek: Něco jako Paříž,
jak pomíjivý záblesk
velkého světa,
lesknoucí se jak
kapka vody
na
okvětních lístcích
tulipánů.
Jak výkřik na rtech
a hlas, co nejde nahmatat.
Jako narcis,
snad trochu brzo
vytržený ze záhonu,
snad trochu brzo
vsazený do vázy.
Jak prudký dotek
chladivých
kapek deště,
jak divoký vítr
bez utišení.
...Bylo probuzení,
...jen náhlé
otevření skleněných očí
možná naposled...?
Symfonie,
co konce nemá.
Jak let ptáků
a stáří
tichý pád.
Jak vstávání do temnot
a zbytečné
hledání pravd.
Už nikdy!
Odcházím
a housle odteď nikdo nenaladí.
Vidět můžeš jen
můj odraz
ve skle výlohy
a židli,
co tam
nechali zedníci.
********
Chci létat
ještě předtím, než
jako kapka deště dopadnu,
jako narcis mě vsadí do vázy,
předtím, než
naposled otevřu oči,
předtím, než
vstanu do temnot,
předtím, než
spadnu z nebe.
18.08.2005 - Pavla Králová