Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Příběhy obyčejného šílenství



Úvodník: Příběhy obyčejného šílenství, film Petra Zelenky (scénář a režie), jenž se v podobné verzi pravidelně hraje v Dejvickém divadle, nevybočuje z charakteristické tvorby jeho autora (Knoflíkáři, scénář Samotářů) a ponechává si jistou osobitost, ať už v podobě různých navzájem se více či méně prolínajících příběhů lidí rozličných povah a nebo humorem zakládajícího se na holé skutečnosti, jež je buď k pláči či k smíchu.

Článek:

Hlavní postavou filmu, kolem níž se dějí „divný věci“, je Petr (Ivan Trojan), letištní zaměstnanec, jenž se propadl z místa dispečera až na jakéhosi skladníka a jenž se snaží o obnovení vztahu s Janou (Zuzana Šulajová), jež se však po jejich rozchodu vyspala s mnoha muži, které poznala pomocí telefonní budky, do níž volala, a protože ji také sama pozorovala, vybrala si vždy onoho muže, kterého chtěla. S tím posledním, Aleš (Jiří Bábek), jenž její hru neprohlídl, chodí doposud.

Petrovi noví sousedé Jiří (Jiří Bartoška) a Alice (Zuzana Bydžovská) se neobejdou bez někoho, kdo by se na ně při sexu díval, a tak Petrovi platí za jeho přítomnost.

Ani doma to Petr nemá lehké. Jeho matka (Nina Divíšková) neustále posílá do zemí postižených válkou balíčky s potřebnými věcmi, posedle sleduje zahraniční dění a náruživě přispívá jako dárce krve. Otec (Miroslav Krobot) pak trpí méněcenností, neboť za komunistického režimu byl rádiovým komentátorem, za což se teď stydí. Matka, aby mu dodala chuti do života, ho donutí „náhodně“ někomu zavolat a zjistit, zda ocení jeho poutavý hlas, avšak on se tak seznamuje s mladou umělkyní Sylvií (Petra Lustigová), s níž pak zažívá zajímavé milostné příhody.

K tomu si ještě Petrův šéf (Karel Heřmánek) zamiluje umělohmotnou panu Evu (Zora 519), aby se vyhnul své energické ženě.

Všichni se tak zákonitě dostávají do absurdních situacích, jež ale přirozeně vyústily z jejich chování, jejich názorů. Každá postava proplouvá svým příběhem zdánlivě lehce, z počátku si s ničím nedělá velkou hlavu a udělá to, co cítí, že by udělat měla, neboť nic jiného ani udělat nemůže. Z toho potom vyplynou ony šílenosti, avšak jejich původce necítí nikdy žádnou potřebu nápravy – ví, že vše udělal tak, jak nejlépe mohl.

Snad jen Jana se brání a vzpíná podivnostem okolo Petra. To je hlavní důvod jejich tehdejšího rozchodu, avšak později zjišťuje, že chce žít raději s Petrem, než s nudným Alešem. Petr se také podivuje a hledá, ptá se, proč jen se „to“ děje? Od jeho klidného, se vším smířeného až flegmatického otce pak nachází odpověď, že ať se děje, co se děje, je důležité, že jsou spolu.

Smíření se sám se sebou, je jedinou rozumnou cestou. A být po celou tu cestu spolu je tou nejlepší možnou volbou.

Výborné obsazení jednotlivých rolí dopomáhá dokreslit byť třeba tichou grimasu utrpení jednoho šílence. Jedno šílenství za druhým, ačkoliv jsou povětšinou vyhrocená do maxima, pak dávají stále víc a víc znát, že to vše se může stát i nám; sice v jiné situaci, ale podobné, v níž ale budeme mít právě ten pocit stejný. Ba co víc, zjišťujeme, že žijeme vlastní příběh obyčejného „šílenství“ – „šílenství“ ještě obyčejnější nebo naopak velice neobyčejné – své vlastní.

Slovy Petra Zelenky: „Především to není film o šílenství. Změnil bych název, kdybych vymyslel nějaký lepší. Je o tom, jak se lidi snaží spolu vycházet, navazovat vztahy a ty pokusy mají někdy zvláštní podobu.To je červená niť toho příběhu.“

Hrají: Ivan Trojan (Petr), Zuzana Šulajová (Jana), Nina Divíšková (Petrova matka), Miroslav Krobot (Petrův

Zdroj fotografie: www.osobnosti.cz

(viz: http://www.silenstvi.cz/ )

03.06.2005 - David Šeterle