Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Obřízka – rituál, nutnost nebo zrůdnost? 3. část



Úvodník: Pohled do historie.

Článek:

Předchozí díl seriálu: (klikni)

Původ obyčeje není jasný, nejstarší stopy po obřízce nacházíme již na počátku egyptského státu. Jednalo se o iniciační obřad vykonávaný převážně v době dospívání a tak zaručoval nejen vstup do dospělosti, ale i normální sexuální život.
Obřízka původně souvisela s přírodními kulty, zdůrazňující plodivou sílu, zvláště ve starověkém Předním Východě . V Izraeli ji druhotně pojímali jako znak sounáležitosti a duchovní jednoty.

Starý zákon podává trojí zprávu o zavedení, případně obnovení obřízky.
První ji zavádí Hospodin prostřednictvím Abraháma (byl obřezán v 99 letech) ke zpečetění smlouvy s lidem a nachází se v První knize Mojžíšově. Nebyla žádným novým „vynálezem“ Izraelitů, ale převzali ji od okolních národů.

Druhou zmínku vidíme v knize Jozue.
Jozue ji prováděl na památném pahorku Atalot (pahorek předkožek) a předkožky se pak pálili nebo zakopávali. Byl to obřadný úkon a Izraelcům otvíral možnost další účasti na jiných obřadech.


Třetí zmínka se vyskytuje v Druhé knize Mojžíšově a týká se Midjánky Sipóry. Je to také jediná zmínka ve Starém zákoně, kdy obřízku provádí žena:
„Tak vzala Sipora kamenný nůž, obřezala předkožku svého syna.“
Oba poslední případy dokládají, že se obřezávalo až na prahu dospělosti, nikoli v novorozeneckém věku. Později se obřízka posunula do doby krátce po narození a dostala jiný význam. Stala se iniciačním obřadem, který symbolizoval vstup do náboženského společenství, potvrzovala čistotu víry a symbolizovala židovství. Chlapci bývali obřezáni většinou 8. den po narození. Čteme tak ve Třetí knize Mojžíšově:
„Osmého dne byla obřezána jeho předkožka.“
Obřízka není nutným předpokladem židovství. Ze zdravotních důvodů k ní nemusí dojít. Také pokud při obřízce už zemřeli dva synové, třetí ji nepodstoupil.
Mohel, muž vyškolený k obřízce, ji zprvu prováděl v synagoze, dnes se dává přednost mohelovi -lékaři v nemocnici.

Podobně obřízka probíhá u muslimských národů, ale na rozdíl od židů už neví, proč tento akt vlastně praktikují. Jedná se asi o symbolické pokračování tradice zděděné z předmuslimské Arábie a Egypta. Chlapci se jí podrobují během prvních sedmi let života. Vykonávají ji zdravotně vyškolení odborníci, ale také vesničtí holiči, což může působit zdravotní problémy.



09.06.2005 - Jindřiška Kodíčková