Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Noha k amputaci ??
Úvodník: GUILLAUME DEPARDIEU
střídavě úzkostlivý i smířený očekává další operaci...
Článek:
Šest měsíců po rozchodu se svojí ženou, Guillaume Depardieu (31),
žije ve stálých obavách z toho, že mu bude amputována pravá noha.
Syn Elisabeth a Gerarda Depardieu, který se v současné době neobejde
bez berlí, se již v průběhu měsíce února dozví, zda přijde o
končetinu či nikoli. Podle posledních lékařských výsledků mladého herce
v lepším případě čeká další operace, v horším případě amputace.
Guillamovy zdravotní problémy začaly před sedmi lety po vážné dopravní nehodě na motocyklu.
"Nemohu pro vyléčení mé nohy udělat nic víc, než neustále
podstupovat další operace. Jinak budu nucen nechat si ji vzít.
Tak se mi snad uleví. Nejen proto, že tento stav je velmi bolestivý,
ale také proto, že ji nemohu ohýbat. "Je to mizerný život,"
přiznal Depardieův syn při rozhovoru s quebeckými novináři. Jeho zdravotní stav navíc zhoršuje nákaza zlatým stafylokokem z jara r. 2002, takže musí podstupovat pravidelné týdenní lékařské prohlídky.
A právě během jednoho z dlouhodobých pobytů v nemocnici jej minulé léto opustila i jeho žena Elise. Od té doby mladý muž pečuje o jejich dvouletou dceru Louisu, s níž žije v Bougivalu v domě, který se nachází v těsném sousedství domu jeho matky Elisabeth.
Herec potvrzuje, že jeho nehoda mu změnila život v dobrém ... i ve zlém:
"Nyní cítím, že spíše v tom lepším. Uklidnil jsem se, zabývám se různými věcmi, a dělám skutečně to, co mě baví, zvláště se snažím věnovat dceři. I když právě v těchto okamžicích to není možné."
V případě amputace, Guillaume doufá, že rozhodnutí přijde co možná nejrychleji. "Prožívám více než rok nepřetržitého utrpení. Je to trochu únavné. Událost s nohou mi paradoxně pomohla změnit pohled na vlastní život. V jistém slova smyslu jde o renesanci životních sil. Jsem velmi rád, že to právě tak cítím. Konečně jsem našel vnitřní harmonii. Nemám zapotřebí obelhávat se, předstírat, plkat. Vlastně jsem poprvé skutečně šťastný."
Článek převzat z časopisu Le Matin - Vivre z 24.1.2003 ( překlad Milan Ciler )
18.03.2003 - Milan Ciler