Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Kde pijí neratovičtí intelektuálové?
Úvodník: Když jdete o víkendu v Neratovicích do restaurace jakéhokoliv typu, zjistíte, že je všude narváno a na dosud prázdných stolech se skví cedulky s nápisem „rezervace“. Inu v Čechách může být nejhůř, ale Čech si vždy nějakou tu korunu na pivo vyšetří.
Článek: Když řekne muž, že jde na pivo, je to normální, když totéž vysloví žena, už se to vnímá ve slušné společnosti za mírnou výstřednost. Když tuto větu pronese básník, je rázem za primitiva. Ne, že by tedy básníci nepili, ale buď chodí do speciálně vyhlášených hospod, nebo o tom, kam chodí, mlčí a vyjadřují se mlžně ve smyslu, že v dotyčném lokále se schází jen praví umělci.
Přitom vlastenci a národní buditelé z počátku 19. století vše domlouvali a organizovali právě v hospodách. Hospodské sály fungovaly jako kulturní centra. Jenomže následky roku 1848 nasadily do hospod špicly, jednoduše se vše zvrtlo a náhle ten, kdo pil po hospodách pivo, nebyl hoden označení „slušný člověk“. Lidé se začali posuzovat podle toho, co a kde pijí. Navíc přejímání francouzských vzorů, ono literární vykročení z uzavřeného českého vlastenčení a otevření se světové literatuře, přineslo do našich končin fenomén kaváren. Český básník byl nad dvojkou červeného v kavárně společensky akceptovatelný, kdežto básník nad pivem nikoliv.
V cinkotu půllitrů se těžko teoretizuje nad knihami, kdežto ospalé prostředí kavárny může zarytý intelektuál vnímat jako ideální půdu pro vážné diskuse. Vždyť v pražské věhlasné kavárně Slavia se svého času scházela „umělecká elita“. Existují totiž „výtečníci“, kteří jen v takové atmosféře dokáží tvořit.
Každopádně pokud v Neratovicích žijí nějací intelektuálové a umělci, těžko hledají místo, kde by se mohli scházet. Kavárna, místo střetnutí místní bohémy, tu citelně chybí. Nicméně, kdo ví, zda tu vůbec nějaká bohéma žije.
23.04.2003 - Martina Bittnerová