Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Základní informace k chovu holubů



Úvodník: Chcete se dozvědět základní informace k chovu holubů? Tak pro vás je určen právě tento článek.

Článek:

Holubníky

Chceme-li chovat holuby úspěšně, musíme jim vytvořit samozřejmě vyhovující prostředí. Když nemáme možnost volného chovu (např. kvůli sousedům, dravcům, či jiným nepříznivým faktorům) a musíme se uchýlit k voliérovému chovu, neměli bychom si vybírat vyloženě letová plemena (vysokoletci, rejdiči...). U některých plemen s vyvinutým zvláštním způsobem letu, která ale nepatří přímo do letových plemen (staváci, kotrláci...), můžeme zvolit alternativu částečně volného chovu, kdy většinu dne holubi tráví ve voliéře a na jednu až tři hodiny před setměním se vypouštějí. Některá plemena naopak vyžadují právě voliérový chov. Jedná se především o většinu rousných plemen, strukturoví holubi (parukáři, pávíci) a těžká masná plemena (římani, modeny aj.).

Požadavky na holubník

Za nejkrásnější typ holubníku považujeme holubník sloupový. Obvykle jej spatříme u starých chalup a neodmyslitelně patří i k většině našich vodních mlýnů. Ovšem kolik nabral tento holubník na kráse, tolik bohužel ztratil na účelnosti. Sloupový holubník je obtížněji dostupný (hlavně pro starší chovatele, kteří se hůře pohybují po žebříku), špatně se čistí a je nepřehledný.
Za nejvhodnější holubník proto mohu označit typ přízemní (zahradní). Vypadá jako menší boudička. Může i nemusí obsahovat voliéru. U volných chovů doporučuji zbudovat menší voliérku, která usnadní spoustu práce například při očkování. Velikost holubníku bždy odpovídá počtu chovaných holubů. Na deset chovných párů se počítá tedy zhruba s 6 - 7,5 metry čtverečnými půdorysné plochy a 12 - 15 metry krychlovými letového prostoru (záleží na velikosti plemene). Světlá výška holubníku by neměla přesáhnout výšku, kam pohodlně dosáhneme rukama. Ve vyšších holubnících se holubi špatně chytají. Holubník se staví čelní stranou k jihu kvůli dostatku světla v zimě. Výtečným pomocníkem je umělé osvětlení. Nezapomínáme ani na dostatečnou tepelnou izolaci, v chladných měsících musí udržovat co nejvíce tepla, v létě naopak poskytuje chladící funkci, jinak nastanou potíže s odchovem holoubat. Kontrolovat musíme rovněž větrání. V žádném případě NESMÍ být v holubníku průvan a vlhkost, protože tyto faktory škodí holubům daleko více, než samotná zima. Výlet umístíme minimálně ve dvou třetinách světlé výšky holubníku. Při jeho nedostatečné výšce může totiž nedospělé holoubě vypadnout z holubníku.

Vybavení holubníku

Krbce slouží k hnízdění holubů. Jejich velikost se odvíjí od plemene, vždy však neopomeneme zabránit přepážkami vypadnutí vejce, či nedospělých holoubat. Každý krbec se sestává ze dvou oddělení k hnízdění, protože holubice snáší další vejce ještě před vylétnutím prvních holoubat. Upřednostňuji jednoduché krbce složená z pěti prken. Tyto krbce se dají používat pouze za předpokladu jejich dobré vyjímatelnosti usnadňující čištění. Počet krbců opět odpovídá počtu párů v holubníku, čímž se zamezí tomu, aby jeden pár obsadil více krbců.
Hnízda se dnes vyrábí umělá. Já ale používám do věnce stočené seno (usnadňuje čištění a navíc dobře udržuje teplo).
Sedačky slouží holubům, kteří nesedí na vejcích, k odpočinku. Výborně se osvědčují tzv. stříškové sedačky. Jednotlivá ramena jsou sklopena o čtyřicet pět stupňů a může se jich umístit podle výšky holubníku i několik pod sebou, přičemž musíme svisle i vodorovně udržovat mezi sedačkami dostatečné vzdálenosti. Pro rousná plemena se hodí kruhové sedačky o průměru cca dvacet centimetrů. Do voliéry používáme sedačky ve formě do hladka ohoblovaných, vodorovných prken. Holubům více vyhovují tyto prkna před bidly s kulatým průřezem. Výjimku tvoří samorosty umístěné uvnitř voliéry.
Do každého holubníku dáme alespoň jedno krmítko. Správně sestavené krmítko musí zabraňovat znečištění krmiva, tudíž se musí zastřešit. Pokud vyrobíme střechu odklápěcí, vyřešíme tím i problém s doplňováním krmiva. Také je vhodné krmítko doplnit o svislé dráty, mezi kterými holub pohodlně prostrčí hlavu. Napáječky se dnes dají poměrně levně koupit na každé větší výstavě. Osobně používám zakoupenou napáječku uvnitř holubníku, a ve voliéře používám „hrnec“ o průměru třicet pět centimetrů. Počet krmítek a napáječek musí být úměrný počtu chovaných holubů. Zde platí raději více, než méně. V létě potřebují holubi prostor ke koupeli. Osvědčily se nízké vaničky, přičemž výška hladiny by měla dosáhnout zhruba 8 cm.

Další zařízení

Při dostatku prostoru se obvykle staví ještě jedna voliéru. Jedná se tzv. „voliéru pro výletky“, kde bydlí vylétlá holoubata v době, kdy je holub (otec) přestává krmit. Vyplatí se to z důvodu, že u mnoha plemen se podle věku mění také krmení a rovněž kvůli zajištění „nerušeného dospívání holoubat“. Nezapomínáme na zastřešení a větší počet sedaček ke klidnému odpočinku, ale na nějaké krbce. Samozřejmostí jsou napáječky a krmítka.
Další pomůcky, bez kterých se žádný holubář neobejde, jsou škrabky a kartáče na čištění zařízení a přepravky. Můžeme si opatřit párovací klece, kde se nechává budoucí pár holubů aby si na sebe zvykli a přilnuli k sobě.


Krmení

Krmí se co nejpravidelněji. V mém chovu dostávají holubi každé ráno do krmítek pšenici s ječmenem v poměru 4:1. Ječmen by měl být co nejkvalitnější. Holubi ho neradi přijímají kvůli jeho ostrým hranám. Odpoledne (důležité je světlo) dostávají holubi „kulatinu“ složenou z kukuřice, hrachu, pelušky, pšenice, řepky, prosa a slunečnice, obohacenou o komplex vitamínů Vitamix a pivovarské kvasnice. Poměr složek se mění v závislosti na období (párování, hnízdění, přepeření, zimní období klidu, atd.). Dále holubi dostávají vitamínové grity.
Voda se vyměňuje alespoň dvakrát denně, vždy při krmení. Také očkování, přeléčení proti nemocem a dezinfekci nesmíme vynechávat!


Pouštění holubů při částečně volném chovu

Holubi jsou velmi vděční za možnost volného proletu. Vždy se drží u svého holubníku a nikam daleko se nedostávají. Překážkou v tomto se stávají dravci. Někteří chovatelé používají proti dravcům „ohňostroje“. Na rány při tom vznikající musíme ale nejdříve navyknout i své svěřence, aby s dravcem „nevzalo čáru“ i chovné hejno. Toho docílíme petardami a jinými dělobuchy. Začínáme je házet ve větší vzdálenosti od holubníku. Když na ně holubi za několik dní navyknou, můžeme se o kus přiblížit. Když na ně přestanou reagovat úplně, můžeme je právě výškovými dělobuchy chránit. S hejnem však zůstáváme neustále v kontaktu. Krátce před setměním se holubi vracejí zpět. Nejprve se ujistíme, jestli se vrátili všichni a potom můžeme zavřít voliéru. Na noc zavíráme i kvůli bezpečnosti holubník. V žádném případě se nemůžeme spoléhat na to, že ve městě se dravci nevyskytují. Už jsem viděl chov po útoku kuny, kdy ze čtyřiceti chovných zvířat přežilo jedno. Tato kuna zaútočila v centru Českých Budějovic.


Slovníček pojmů:

Světlá výška - výška místnosti od podlahy k omítce stropu (to co v místnosti vidíme).
Výlet - otvor, kudy holubi opouštějí holubník.
Krbce - místa, kde holubi hnízdí.


Výzva
Chtěl bych vyzvat všechny zájemce o chov jakéhokoli plemene holubů, aby mě kontaktovali na emailu machy43@seznam.cz . Rád poskytnu informace a předám kontakt na Kluby či chovatelské organizace ve vašem okolí.



09.12.2005 - Jan Mácha