Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Strašák jménem angína
Úvodník: „ Mami, bolí mě v krku a nemůžu polykat!“ kňourá dítě. Pokud jeho hlas zní navíc huhňavě, lze v takovém případě usuzovat na angínu. Ovšem jen lékař dokáže nemoc přesně diagnostikovat.
Článek: Angína je prudký zánět krční mandle a často se pojí se zánětem nosohltanu. Dosti běžné onemocnění polykacích cest se projevuje během 2-4 dnů po nákaze místní bolestí v krku, ztíženým polykáním, většinou teplotou a malátností. Na postižených mandlích se objevuje zarudnutí, bělavé až žlutavé povláčky, někdy i čepy. Bělavě povleklý bývá zpočátku i jazyk, později mívá malinovou barvu, podobně jako u spály. Často zduří lymfatické uzliny.
Přichází samostatně nebo jako součást jiné základní choroby (mononukleosa, spála). Způsobují ji převážně viry (herpangína), jen asi třetinu bakterie, nejčastěji streptokoky a stafylokoky.
Streptokoková angína je typická ohnivě červenou barvou mandlí, ale i hrdla. Pokud angínu přechodíme, hrozí vážné komplikace v onemocnění dalších orgánů, např. revmatické onemocnění kloubů, svalů, srdce a ledvin.
Při léčbě angíny dodržujeme tělesný klid na lůžku ještě 2-3 dny po vymizení teplot. Při teplotě vyšší jak 38° C ji srážíme antipyretiky nebo chladnými zábaly, nižší teplotu necháme, sama dokáže organismu prospět. Pouze u prokázané streptokokové angíny ( nejlépe kultivací výtěru) lékař předepíše penicilínová antibiotika dle citlivosti. Ty pak užíváme dostatečně dlouho, aby se předešlo možným komplikacím. Při častém opakování angín je možné operativní odstranění mandlí. Studené obklady krku přinášejí úlevu, pomáhá kloktání šalvějovým odvarem. Při nechutenství nenutíme k jídlu, ale nabízíme dostatek vlažných tekutin, případně dužnaté ovoce.
Většina „angín“ jsou však běžné katary horních cest dýchacích či virové záněty mandlí. Zde jsou antibiotika neúčelná a zbytečná, naopak mohou lehké onemocnění zkomplikovat.
Někteří lidé dosud považují antibiotika za univerzální lék minimálně na všechny dětské nemoci. Rodiče kolikrát přímo vyžadují na lékaři předpis penicilínu a když ho nedostanou, mají pocit, že přišli o tu nejlepší léčbu. Pravda je ale taková, že antibiotika patří mezi velmi účinné léky, jejich objev znamenal velký přelom, zachránil spoustu infekčně nemocných před jistou smrtí. Proto by se měla užívat jen tehdy, když jejich užití je nezbytné a oprávněné. Nepodávají se v samém začátku nemoci, kdy není možno diagnózu určit přesně. Podávat je preventivně je holý nesmysl a risk. Mohou oslabit přirozenou obranyschopnost organismu. Vedlejším efektem je i přechodné poničení střevní mikroflóry.
13.03.2006 - Jindřiška Kodíčková