Pojem holokaustu
Výraz pochází z řeckého holokaustos (holos - celý, úplný, kaitein-spálit, shořet), později ho převzala angličtina, ve významu úplná zkáza, zvláště ohněm nebo zápalná oběť. Termín se objevil v americkém seriálu o vyvražďování Židů během 2. světové války a vešel do širšího povědomí. Označuje tak systematické pronásledování, týrání a vyvražďování evropských Židů během nacistické vlády v Německu. Postupně začal označovat i perzekuce Romů.
Existuje i výstižnější novohebrejský výraz „ŠOA“, což znamená v doslovném překladu zánik, katastrofa, zlo. Naopak fašisté toto vraždění nazývali eufemisticky „ konečné řešení židovské otázky“ a sledovali tím úplné „očištění“ Německa a okupovaných území od židovského obyvatelstva, postupně by je vyhladili z celého světa. Dnes se pojmu holokaust nadužívá, stává se symbolem moderní genocidy obecně. Vyhlazování Židů však veškeré soudobé definice genocidy přesahuje. Motivy likvidace v sobě skrývaly směsici iracionálních názorů, rasistické ideologie a politiku A. Hitlera, nespočívaly v žádném reálném konfliktu mezi Němci a Židy. Nacisté ale obratně využili tradice mezinárodního antisemitismu a vinili Židy ze všeho možného, z různých zločinů, z odpovědnosti za porážku Německa v 1. světové válce, činili je pak odpovědnými i za rozpoutání 2. světové války. Praktické provádění naopak probíhalo velice plánovitě, neustále zdokonalované a systematicky dovedené do všech nejmenších detailů. Postupem času bylo natolik zdokonaleno, že připomínalo průmyslovou pásovou likvidaci. Vznikly pověstné továrny na smrt, kde bylo možné během jediného dne zavraždit plynem až stovky osob. Jejich soukromý majetek, ale i části těl – vlasy, kůže, podléhaly dalšímu zpracování a využití. Činnost se natolik zautomatizovala, že ji řídili od stolu s minimálním kontaktem mezi vrahy a jejich oběťmi. Holokaust tudíž můžeme definovat jako totální a absolutní genocidu, do té doby v dějinách lidstva nepoznanou, o to více varující.
Průběh holokaustu
Přední historik holokaustu Raul Hilberg definoval jednotlivé etapy takto:
1. definice, tzn. přesné vymezení skupiny lidí určené k vyhlazení
2. vyvlastnění, tzn. zabavení veškerého majetku
3. soustředění, deportace do koncentračních táborů, ghett, např. v Terezíně 4. vyhlazení, smrt ve vyhlazovacích táborech, např. v Osvětimi
Proces začal perzekucemi, Židům bylo zakázáno vykonávat své povolání, dětem navštěvovat školy, ale i parky, hřiště, jezdit autobusy, opouštět město, nakupovat spolu s ostatními, později museli nosit označení se žlutou hvězdou apod. Tím je izolovali od ostatního obyvatelstva a zavřeli do ghett bez hradeb.