Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Chceme být nejhlučnější kapelou ve vesmíru



Úvodník: Takto s nadsázkou hovoří Tomáš Nedělka, frontman kapely Dick O´Brass o budoucnosti skupiny. Dick O´Brass už přibližně pět let plní slepé místo na poli keltské worldmusic v Čechách. Nyní vydávají své debutové album a nejen o něm jsem si s Tomášem povídala.

Článek: Jaký pocit máte z vydání svého debutu? Jak dlouho jste na něm pracovali? Má kapela některou oblíbenou píseň? Jaká to je?
Je to skvělý pocit. Každá první deska má svoji specifickou atmosféru a myslím, že jak kapela, tak kamarádi zvukaři odvedli ve studiu dobrou práci. Na desce jsme pracovali intenzivně asi měsíc, ale byla řada věcí, kterou bylo nutno změnit či upravit. Nějakou dobu si vzal mix a mastering, takže celkem příprava alba trvala téměř rok.
A oblíbená píseň? Těžko říci, každá má něco. Mně se osobně líbí píseň Jirky Matouška Valdštejn, možná ze sentimentu i Lorient (připomíná mi Bretaň, konkrétně cestu zdejším rychlým vlakem TGV, kde skladba vznikla). Ale za kapelu mluvit nemůžu, každý má jiný vkus.

Jak a kdy vznikla kapela Dick O´Brass? Věděli jste od počátku, jaký styl hudby chcete hrát, nebo jste se k tomu postupně propracovali?
Vznikla v roce 2001, kdy se shodou okolností rozpadly kapely (zejména ZOO), ve kterých jsme s Jirkou Matouškem a Alešem Zimolkou hráli. U zrodu stál ještě člověk, který mne ke keltské muzice přivedl - Kristián Ostřížek, ten ovšem záhy založil rodinu a odešel z Prahy. S kytaristou Radimem Kadlčákem jsme hodně hrávali po irských i jiných hospodách, navíc jeho hraní vždycky v sobě mělo dost šťávy, takže stačil jeden telefonát a Radimův souhlas, a základ nynější formace byl na světě.
Po asi 3 měsících do kapely přišel houslista Pepa Kůstka, kterého jsme myslím zachránili před jeho definitivním rozhodnutím pověsit muziku na hřebík, z čehož jsme velmi šťastni. Jako poslední člen přišel Seán Barry - to jsme hráli ve Vagonu v Praze, on přišel na podium, vytáhl harfu a hrál. Většinu písní ani neznal, ale všechno virtuosně zahrál - po pár pivech byl náš.
O stylu muziky se vědělo hned na začátku, po krátkém folkovém tápání rozšířil náš bubeník svou bicí soustavu i o kopák a dvoušlapku (není to nic hanlivého) a bylo rozhodnuto. K tomu basa, kytara, harfa a dechy včetně skotských dud a bretonského bombardu - nic jiného než rock ovlivněný hudbou keltských krajin již nešlo hrát.

Je členství v kapele první profesionální hudební zkušeností jejích členů?
Neřekl bych, že se jedná o profesionální hudební zkušenost. Tzv. profesionalita má pro mě trochu punc nepravdivosti a hry na cosi. Většina kapely ale již dost bohaté hudební zkušenosti má.

Věříte, že se v Čechách najde dostatek lidí, kteří budou vaši hudbu poslouchat?
Já doufám, že ano. Alespoň koncerty na to vypadají, od většiny lidí máme dobrý ohlas. Samozřejmě jsou ti, kteří s tím, co děláme nesouhlasí a trvají na původním aranžmá tradičnch písní. Nutno říci, že jsou v menšině.

Křest nové desky se koná na svátek svatého Patrika. Můžete prozradit jména některých hostů?
Ano, tím chci také všechny na 17.3. do Akropole pozvat. Před námi bude hrát kapela Marw, hrající velmi příjemnou muziku z různých i nekeltských končin Evropy. Hosti Dick O´Brassu na křestu určitě budou, ale jejich jména budou do Sv. Patricka v anonymitě.

Vaší domovskou scénou je pražský rockový klub Kain. Kde jinde vás lidé mají šanci vidět naživo?
Nyní např. v březnu v Akropoli. Kain máme rádi. Občas hrajeme ve Vagonu, čím dál tím více je mimopražských koncertů. A letní festivaly - vše bude průběžně aktualizováno na našich webových stránkách www.dickobrass.cz.

Kam byste chtěli svou tvorbu dále směřovat? Jaké jsou vaše hudební cíle?
Naším cílem je zcela jistě oběžná dráha, rádi bychom byli jako ve Stopařově průvodci po galaxii nejhlasitější kapelou v celém vesmíru. Monstrózní aparatura nesená na družicích apod. :-) Na tuto otázku se vždycky těžko odpovídá, tak to nechme budoucnosti.

Je hudba, kterou hrajete, také tím, co si doma pouštíte?
Vlastní CD si myslím žádný soudný muzikant doma nepouští. Alespoň doufám, že ne v naší kapele. Představa, že po době strávené ve studiu, bych si k úklidu pustil v CD přehrávači Disk O´Brass, je dosti strašná. Ale podobnou muziku určitě posloucháme - inspirace jsou neocenitelné...

Děkuji za rozhovor.





14.03.2006 - Pavla Králová