Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Ptačí chřipka? Nepanikařte!



Úvodník: Zdá se, jako by nás démon viru H5N1, tedy v současnosti nejnebezpečnějšího viru ptačí chřipky, přenosného na člověka, obcházel ze všech stran. První ptáky, uhynulé na tuto formu viru, potvrdilo Německo, Rakousko nebo Slovensko. Možná trochu s nostalgií vzpomínáte na časy, kdy tuto smrtící formu viru hlásili prostě jen „odněkud z východu“. Jenže jaro přišlo i do našich končin a společně se stěhovavými ptáky přilétla ptačí chřipka. Podezření na první "vlaštovku viru" máme už i my.

Článek:

Odborně garantovaná publikace s názvem CHŘIPKA A PANDEMIE PTAČÍ HROZBA? z nakladatelství Mladá Fronta, shrnuje veškeré podstatné informace, které byly v souvislosti s virem H5N1 v českých médiích publikovány. Přímo na internetu na ní navazuje ojedinělý internetový projekt na stránkách www.ptaci-chripka.cz , který se rovněž snaží situaci (a to hlavně tu nejaktuálnější) mapovat.

 

Ale nabízí nejen to. Po jejím přečtení se dozvíte, kdy a kde řádily po světě pandemie chřipky. Například poslední pandemie chřipky, běžně známá jako "ruská chřipka" se po světě šířila v roce 1977 a existují teorie o tom, že nevznikla obvyklou cestou, nýbrž únikem jejího viru z laboratoře. Přečtete si zde také o českém pandemickém plánu nebo pandemickém plánu Spojeného království, o důležitosti bdělosti a informovanosti. Z knihy se dozvíte také mnoho zajímavých informací o chřipce všeobecně - jejím průběhu, druzích nebo komplikacích.

 

Tato publikace přináší ucelený a dosti přesný, přesto srozumitelný, pohled na ptačí chřipku a chřipku obecně. Je spolehlivým zdrojem informací a dle mého soudu dokáže mnohého uklidnit. Vždyť právě dostatek informací je důležitou zbraní ve válce proti nemocem.

 

 

Několik informací o chřipce a ptačí chřipce

 

Viry jsou nejjednodušší živé organismy, skládající se pouze z jádra a několika typů bílkovin. Důležité pro jejich život jsou dva antigeny. První hemaglutinin (H) zajišťuje přichycení viru na povrch napadené buňky. Druhý se nazývá neuraminidáza (N) a nahlodává povrch buňky a usnadňuje tak viru vstup do ní. Tyto antigeny dále třídíme podle toho, jaké organismy napadají. Existuje 15 podtypů hemaglutininu, z nichž pouze první tři (tj. H1, H2 a H3) jsou vhodné pro člověka. Všech 15 podtypů existuje u vodního ptactva, ale onemocnění mu způsobují jen některé. Neuramidiáz existuje 9 podtypů a liší se rovněž podle druhu napadeného organismu.

 

Podle odborníků existovala dnes tolik obávaná forma viru ptačí chřipky H5N1 u ptáků v odlehlých oblastech Asie již několik let předtím, než na sebe poprvé upozornil. Zpočátku nečinil ptákům větši potíže. Potom se ale nakazila kuřata a mezi nimi virus zmutoval do zákeřné podoby, jež dokázala nakaženého jedince do 48 hodin s téměř 100% účinností zabít.

 

Publikaci vydalo v roce 2006 nakladatelství Mladá Fronta.


 

 
Na obrázku virion viru H5N1 - modře: hemaglutinin, zeleně: neuramidiáza, červeně: centrum virionu - RNA (jednodušší forma nukleové kyseliny)

Zdroj fotografií: www.ptaci-chripka.cz a www.vnn.vn

Zdroj informací: kniha Chřipka a pandemie Ptačí hrozba? a www.ptaci-chripka.cz




10.03.2006 - Pavla Králová