Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz -



Úvodník: „Kniha je základem poznání, učitelem věků, vládcem království ducha“, řekl na přelomu letopočtů římský filosof Lucius Annaneus Seneca. Od jeho slov už uplynulo mnoho vody, vybojoval se bezpočet válek a také byl vynalezen internet. Ten se stal nejen téměř bezedným zdrojem veškerých informací, ale i významným konkurentem knihy. Co upřednostňujete vy?

Článek:

Fenomén knihy

 

Kniha. Anglicky book, francouzsky le livre, německy das Buch, španělsky libro, rusky книга, latinsky liber. Knih existuje mnoho druhů. Známe knihy naučné, beletristické, literaturu faktu, nebo například slovníky. Máme modré knížky a v Číně zase upřednostňují ty rudé. Možná kniha znamená stále to, co znamenala pro Senecu. Čas ale kvapí a od Gutenbergova vynálezu knihtisku, po kterém nastal významný rozvoj literatury, uplynulo již několik staletí. V historii lidstva jich vznikl snad bezpočet a stále se píšou nové a nové. Knihy umí přinášet užitek, nebo duševní rozvoj, v některých případech se stávají předmětem sporů nebo podkladem pro demagogická hnutí ála nacismus.

 

 

 

Nejoblíbenější kniha

 

V roce 2004 byl v Česku realizován výjimečný projekt s názvem Moje kniha, v němž celkem 93 252 respondentů (asi 1 % obyvatel ČR) odpovídalo na otázku, jaká kniha je jejich nejoblíbenější. Na prvním místě se umístil Harry Potter anglické spisovatelky J. K. Rowlingové, druhý skončil Tolkienův Pán Prstenů, až jako třetí byla respondenty označena "kniha knih" Bible. V anketě se objevilo více než 12 000 titulů knih

 

 

Podobná anketa proběhla také například v Německu nebo Velké Británii. Ve Velké Británii, kde hlasovalo celkem 750 000 respondentů, zvítězil Tolkienův Pán Prstenů, druhá byla Pýcha a předsudek spisovatelky Jane Austinové, Harry Potter byl až na 5. místě. V Německu se ankety zúčastnilo přibližně 250 000 lidí. Nejvíc hlasů připadlo opět Pánovi Prtsenů, druhá skončila Bible.

Z historie internetu

Internet byl původně nástrojem americké armády. Vznikl na základě potřeby propojení a decentralizované komunikace vládních, vojenských a jiných počítačů. Každý přístroj měl mít šanci vysílat a přijímat zprávy z jakékoliv části sítě. První testovací síť vznikla v roce 1968 v Národní výzkumné laboratoři ve Velké Británii. Zanedlouho poté přišlo americké ministerstvo obrany se sítí nazvanou ARPANET, která se velmi dobře osvědčila, hlavním využitím této sítě se stala výměna informací, a to s funkcí převážně vědeckou, ale počala se objevovat již i funkce zábavní.

Postupně vznikaly sítě USENET, BITNET nebo MILNET (pouze vojenská síť). Tyto sítě pak byly propojeny tzv. NSFNET. Česká republika byla k internetové síti připojena v roce 1992. Až do roku 1993 zůstával internet čistě doménou vědeckých pracovišť. Poté ho ve velkém začínají využívat komerční firmy a dnes již internet plní důležitou úlohu v každodenním životě mnoha lidí po celém světě. Nabízí nám téměř neomezené možnosti, díky němu můžeme číst denní tisk, potkávat nové přátele, nakupovat, nebo vyřizovat úřední záležitosti. Ale také, a to už právě začíná hraničit s funkcí tištěné knihy, si v klidu, u láskyplně svítícího monitoru, přečíst svou oblíbenou knihu.

Přes internet ke knihám

 

Ve Velké Británii funguje od loňského srpna další způsob, jak oživit zájem čtenářů o literaturu. Na internetové adrese www.mybookyourbook.co.uk vznikla jakási internetová knihovna. Principem jejího fungování je vzájemné půjčování knih mezi registrovanými čtenáři. Každý člen tohoto společenství zaplatí ročně poplatek kolem 400 Kč a dá ostatním k dispozici 10 svých knih (papírových), takto získá přístup ke všem titulům, jež ostatní nabízejí, může si kterýkoliv vypůjčit a po pěti týdnech vrátit majiteli nebo ji opět zařadit do výměny.

 

 

 

Tento princip výpůjček se do Velké Británie rozšířil z USA a mají ho již v Německu, nebo Francii. Jeho českou obdobu lze najít na adrese www.iliteratura.cz .

 

 

 

A co z toho plyne?

 

Já jsem, díky svým rodičům knihomolům, se čtením nikdy neměla problém. Nikdo mě do čtení nenutil, spíš mi byly jemně a s láskou nenápadně předkládány knihy, jež by bylo dobré si přečíst. A tak jsem četla. Stěny mého pokoje tak zdobí jedna knihovna vedle druhé, všechny doslova přeplněné knihami všeho druhu. Velmi vřelý vztah mám i k internetu - a to vám moji vychovatelé potvrdí zcela bezpečně.

 

 

Možná jsem přehnaným optimistou, ale domnívám se, že postavení knihy v lidské společnosti zůstává nadále natolik specifické a významné, že ani internet nemůže její pozici ohrozit. I když se v některých oblastech jejich působnost překrývá, v našich životech zaujímají odlišné postavení.

 

 

A nevím, jak vy, ale já když mám číst nějaký delší text z internetu, radši si ho vytisknu. Potřebuji totiž skutečně držet literaturu v rukou a zřetelně vnímat objem slov. Počítačové "jedničky a nuly" plní v mém životě významnou roli, ale pokud mám tu možnost držet v ruce listy papíru, zažívám pocit, který se jen tak něčemu nevyrovná.

Na fotografii: Městská veřejná knihovna v New York CityZdroj fotografií: http://thomashawk.com a http://www.sacred-texts.com Zdroj informací: www.idnes.cz a www.mojekniha.cz

15.03.2006 - Pavla Králová