Útlý sešitek překypuje překvapivými náhledy na tvorbu Franze Kafky.
Přestože psal spíše do šuplíku, ostýchavě si nepřál, aby se dílo dostalo na veřejnost, díky jeho příteli Maxi Brodovi zůstalo zachováno. Nejen zachováno, přímo uvedeno do světa s bombastickou reklamou, řečeno slovy dneška. A právě díky ní tak trochu upraveno, předžvýkáno, vyloženo potenciálnímu čtenáři myšlenkově odlišným uměleckým názorem Brodovým. Převážně kreslí Kafku coby náboženského myslitele vyzývajícího ke změně osobního života, k hledání správné cesty. Nezkoumá Kafkovo dílo v širším kontextu novátorsky moderní literatury, ale pokládá ho za pouhý, ale inspirativní odraz jeho biografie. Vidí v něm jen náboženská poselství a filozofické paraboly. Kafkově erotické imaginaci, odhalování existencionálních aspektů sexuality, oslavě vábivé ošklivosti, Brodova romanticky jemná duše moc nerozumí; připadá mu cizí, prázdná, snad nevhodná. Ve sloučení snu a skutečnosti však Kafka dosahuje mistrovské estetické dokonalosti, nebojí se překročit hranici nepravděpodobného jen proto, aby lépe postihl skutečný svět.
Dobře míněná snaha intelektuála Broda se zde minula účinkem. Kundera tvrdí, že kastrující stín svatého Garty ( postava, do níž uzavřel modrenistu, inovátora Kafku) učinil neviditelným jednoho z největších básníků románu všech dob.
Po úspěšných svazcích Můj Janáček a Zneuznávané dědictví Cervantesovo vycházejí pod názvem Kastrující stín svatého Garty texty Milana Kundery věnované Franzi Kafkovi: eseje Kastrující stín svatého Garty a Překlad jedné věty (z knihy Les testaments trahis /Zrazené testamenty/, Gallimard 1993) a „jako doplněk a epilog“ Umění věrnosti a Hranice nepravděpodobného už není střežená.
Knížku vydalo nakladatelství ATLANTIS v roce 2006.
Zdroj fotografie: http://www.volny.cz/atlantis/