Kniha vypráví příběh dvou uprchlíků Leonida a Mendla, kteří se setkají v Rusku v polovině roku 1943. Všude kolem zuří 2. světová válka a oni se vydávají na cestu. Sami nevědí, kam mají namířeno, ale jisté je jedno – musí se ukrývat před Němci, neboť ti by je jako Židy okamžitě zabili.
Najdou zřícené německé letadlo a v něm Uzbeka, který jim poradí, aby se přidali k partyzánům. Nějaký čas s nimi stráví, ale déle je u sebe nechtějí nechat. Po dalších dnech putování a několika zastávkách s pocestnými potkávají muže s dívkou, kteří je zavedou do jejich osady. Žije zde mnoho mužů, žen a dětí a Leonid s Mendlem s nimi zůstávají.
Zažívají s nimi několik příhod včetně loupežných výjezdů a žijí s nimi několik měsíců. Po náhlém přepadení Němci jich zůstává pouze 11 a vydávají se na cestu do bezpečí. Dostanou se do turovského tábora, kde se nějaký čas ukrývají. Utvoří velkou skupinu mužů a žen a za nějakou dobu se vydají na cestu proti Němcům. Zažívají různá dobrodružství a potkávají mnoho lidí, zároveň vznikají konflikty mezi nimi navzájem a Leonid se dokonce pokusí o sebevraždu. Léta pokračují a nikdo z nich pořádně neví, kam mají jít a jak všechno skončí…
Ústředním tématem knihy je především putování. Hrdinové na své cestě potkávají mnoho lidí, utváří různé skupiny. Získávají přátelé, aby je posléze ztratili a našli nové. Je to cesta o hledání bezpečí, ale také o hledání svého místa v životě.
Každý z uprchlíků má nějaké sny, touhu. Chtějí někam patřit a mít své místo. Osud jim však rozdává zcela jiné karty a oni putují krajem, schovávají se a bojují o svůj holý život. Přesto však zjišťují, že své místo mají – patří do skupiny lidí, kde mají všichni stejný sen a přání. Touží po konci války a po tom, aby se dostali do bezpečí. Vytvářejí jakousi pomyslnou rodinu, v níž se tvoří milostné a přátelské vztahy, jak naplňující se jeví jejich starost jednoho o druhého!
Tato kniha nepopisuje jen válku, zabíjení a zoufalství přežití kruté doby. Líčí nám též příběh o lásce a přátelství, i když tyto vztahy autor vykresluje spíše okrajově a jen s nejasnými naznáky. Líčí nám příběh o naději, že i v kruté době musí člověk věřit v lepší zítřky.
Pokud se zajímáte o příběhy lidí z 2. světové války z jiného pohledu, než jak je známe ze školních učebnic, mohu tuto knihu jedině doporučit. Nečte se úplně lehce, neboť je často doplňována podrobnými popisy a retrospektivním vyprávěním, ale i tak stojí za přečtení.
Nejedná se o skutečné příběhy a události, i když potulné skupiny židovských partyzánů opravdu existovaly a příběhy popsané v knize se mohly doopravdy stát.
Zdroj fotografie: www.paseka.cz