Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - „ Domorodci nás okradli,“
Úvodník: vyprávěl na křtu knihy Nahá Afrika v Náprstkově muzeu O.Havelka o napínavých příhodách, které zažili s M. Lorencovou na dvouleté cestě přes nespočet afrických zemí. Stopem a pěšky. V domorodých vesničkách v nitru deštného pralesa museli čelit mnohým, i nebezpečným událostem.
Článek:
Výsledkem extrémního putování do míst, „kde žijí lvi“, nebo kam noha bělocha tak často nevstupuje, je okouzlující kniha Nahá Afrika vydechující silnou atmosféru nepoznaného. Jiné hodnoty a priority domorodých černochů ukazují neskonalou rozdílnost 21. století na Modré planetě.
Způsob cestování, jež realizovala mladá dvojice, patří mezi nebezpečné a riskantní. O to více vzrušující. Zda je hodný následování, je kardinální otázka. Přečtení poutavé a poučné knihy mnohé napoví. Nebezpečí ze strany domorodců a válečných konfliktů, jimiž Afrika žije, doplňuje setkání s lítou zvěří i mrňavými broučky - obojí může být setkání smrtelné. „ &Samani neléčí, ale o to více umí škodit. Disponují obrovskou negativní, mocnou energií. Dokáží zničit člověka pouhým pohledem. Řada kmenů se chrání voodoo, magií, jíž jsou nejvíce nadáni právě kouzelníci“ podotýká O. Havelka. I to může „turistu“ ohrozit. Ještě se sluší připomenout kanibalismus některých kmenů, ale i prostý hladomor, případně rituální vraždy. A v neposlední řadě tu číhají nemoci, pro Evropany vesměs fatální. „ Skoro rok jsme měli neustále permanentní hlad. Afrika proti očekávání neoplývá ovocem. Ve městech bylo možné koupit rýži s pálivou omáčkou skrývající jakési maso. Jedli jsme i psa, různou hmyzí havěť a podezřelá jídla, která nešla odmítnout, mnohdy ze syrového masa nejasného původu. Vodu jsme nakonec také pili z místních zdrojů,“ doplňuje M.Lorencová.
To jen trošku na postrašení budoucích cestovatelů. Ale v lůnu evropské civilizace si prohlížet a pročítat knížku, které autoři doslova obětovali část života, je romantické. Ani fotografie velice nebezpečných pomalovaných a potetovaných Surmů či démonických Mursiů, nepůsobí tak strašidelně. Cestopisy jsou vždy vděčným dárkem, díky autentickým fotografiím se dostaneme celkem pohodlně a bezbolestně do míst, kde ve skutečnosti může jít o život. A zároveň natáhneme alespoň zlomek té vůně prosycené pískem, bujným pralesem, hašišem, kávou a nedefinovatelným geniem loci.
Knížku Nahá Afrika, již sestavili O. Havelka a M. Lorencová vydalo nakladatelství MLADÁ FRONTA v roce 2006.
Zdroj fotografií: archiv autorky
21.12.2006 - Jindřiška Kodíčková