Zájemcům o českou historii v kontextu evropských dějin se dostává do rukou čtyřdílná, synteticky zpracovaná publikace České země v evropských dějinách, jež navazuje na osvědčené a oblíbené řady učebnic Dějiny zemí Koruny české a Dějiny evropské civilizace. Sáhnout po ní by měli nejen studenti středních, ale i vysokých škol společenskovědního zaměření. Uplatnění najde i jako pracovní pomůcka pro učitele dějepisu na všech stupních škol a v neposlední řadě osloví i ty, kdo nejsou v daném oboru profesionály, avšak hledají poučení, doplnění vědomostí a orientaci v problémech současnosti. Text doprovází rozsáhlá obrazová příloha a také mapy a tabulky, které přispívají ke snazšímu pochopení analyzovaných procesů.
První díl do roku 1492 (Gabriela V. Šarochová) se odvíjí od vzniku křesťanské Evropy a utváření raně středověkých států, které existují dodnes. Z trosek římského impéria a politického chaosu vystupuje říše Karla Velikého, aby se stala rivalem říše byzantské a napomohla rozkolu mezi západním a východním křesťanstvím. V této době nového zrodu se objevují první zprávy o slovanském etniku nazývajícím se Čechy, jež trvale ukotví na mapě Evropy. Český stát se pak za vlády posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků stává poprvé a naposledy evropskou velmocí. Náboženská (husitská) reformace, jež v Čechách výrazně předstihla okolní myšlenkové zrání, způsobila ztrátu tohoto postavení a jistou kulturní izolaci, která určila další vývoj.
Druhý díl do roku 1756 (Pavel Bělina, Jiří Kaše, Jan P. Kučera) nás provází obdobím turecké muslimské expanze, ohrožující existenci křesťanské Evropy, vnitřním náboženským rozkolem mezi katolickou církví a církvemi reformovanými a dobýváním zámořského světa. Český stát se „aktivně“ zapojil do náboženských válek, z nichž vyšel sice národnostně a morálně oslaben, ale byl " násilně" zapojen do habsburské monarchie. Počaly se budovat základy moderního státu, který se nejenom v habsburské říši nerozplynul, ale podílel se na jejím velmocenském postavení v Evropě.
Třetí díl do roku 1819 ( Pavel Bělina, Jiří Kaše, Jan P. Kučera) začíná sedmiletým britsko-francouzským konfliktem o vybudování a ovládnutí kolonií. Vítězství Británie otřese vzpoura severoamerických kolonií, jež vyústila ve vznik USA. Francie projde očistnou osvícenskou duchovní revolucí, která se však utopí v krvi. Důsledky následných napoleonských válek vytvoří předpoklady pro vznik právních států, tržní ekonomiky a občanských společností. České země reagují národním obrozením, v němž převládají prvky historické, jazykové a národnostní a zavdávají příčiny zostření konkurenčního boje mezi Čechy a Němci. Ten vede k povznesení ekonomickému a kulturnímu, ale i k uměle přiživované národnostní nenávisti.
Čtvrtý díl je doveden do současnosti (Vít Smetana, Adéla Gjuričová, Jiří Ellinger, Jaroslav Cuhra) a mapuje průběh událostí 20. století. Zkoumá určující politické, socioekonomické a kulturněhistorické jevy ovlivňující vývoj. Přihlíží i k mimoevropským vlivům, globálnímu soupeření mezi velmocemi, jež vyústily nejprve do světové, později studené války. České země v tomto století zažily krkolomný vývoj od vzniku samostatného státu, přes období politické izolace v komunistickém bloku až po pád komunismu a transformaci do evropského společenství.
Čtyřdílnou publikaci České země v evropských dějinách vydalo nakladatelství PASEKA v roce 2006.
Zdroj fotografie: www.paseka.cz