Ke všem těm hrůzám se pro naše diváky přidal rozpačitý dabing a dílo zkázy bylo dokonáno dříve, než se na plátně objevil první zloduch se svým pomocníkem Červíčkem (pardon - tady se tahle typizovaná postava zove jinak).
Jediný světlejší moment filmu, který se zároveň liší od Pána Prstenů, je samotná dračice Safira. Nejen, že je na začátku roztomile opelichaná, její oči jsou moudré a něžné. Ale jakmile něco vypustí ze chřtánu (nemyslím oheň), jedná se obvykle o takové moudro, že se člověk trapností jejích gagů vlastně celkem pobaví.
Můžeme se jen dohadovat, proč se Eragon nepovedl. Snad to je přemírou počtů při vytváření filmu, nebo jejich absencí. Z jistých důvodů však film působí jaksi nejistě - jako by sami tvůrci onomu prastarému příběhu nevěřili. A pokud nevěří oni, jak mohou uvěřit diváci?
Herci předvádějí solidní výkony, rozhodně ne jejich vinou pak celek ale přesto vyznívá křečovitě. Snad je to způsobeno prvoplánovými dialogy, či samotnou povahou filmu, která za svými známými předchůdci značně pokulhává.
Dám vám jednu dobrou radu - za tenhle film je opravdu zbytečné utrácet peníze a čas. Vynechte ho. Vůbec o nic se nepřipravíte - snad kromě nekonečné nudy a přemítání nad tím, jak tohle někdo mohl vypustit do světa a myslet to vážně.
Zdá se celkem jasné, že vznikne i pokračování a tak nám nezbývá než doufat, že se tvůrci z prvního dílu poučí a dokáží nám "dvojku" ne lépe prodat, nýbrž podat. Protože právě na Eragonovi se myslím ukázalo, že vyprávět fantasy příběh tak, aby se divákům tajil dech, není zdaleka pouze otázkou dobře napsané předlohy a správně vybraných herců.
Premiéra filmu v ČR proběhla 14.12.2006
Film USA 2006
Režie: Stefen Fangmeier
Hrají: Edward Speelers (Eragon), Jeremy Irons (Brom), John Malkovich (král Galbatorix)
Scénář: Peter Buchman, Lawrence Konner (podle knihy Christophera Paoliniho)
Kamera: Hugh Johnson
Hudba: Patrick Doyle