Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Ctirad
Úvodník: Někdy prostě den začne tím, že se ráno posadíte na naleštěné záchodové prkénko, a když je po všem, zjistíte, že došel toaletní papír. Po pravdě řečeno : člověka zrovna nehodí do pohody, když se jako ninja musí v předklonu s podkasanými kalhotami plížit chodbou do ztemnělého šatního koutu, který se nachází na jejím konci, aby si z police vzal osudovou bílou roličku.
Článek: Uvažoval jsem v této situaci pořídit si domů skateboard, ale nakonec jsem usoudil, že prostor pro pojíždění je příliš úzký a vzhledem k tomu, že mi jeden takový zážitek stačí na celý život a také proto, že list aloe je v podobných případech pro aplikaci nevhodný, rozmístil jsem k nabíleným stěnám chodby keramické květináče se dvěma vysokými fíkusy obrostlými velkými zelenými listy.
Co naplat, společné soužití se spolubydlícím, který v těle nemá kousek zodpovědnosti, není nijak snadné, ale co mi zbývá, když majitel bytu chce tak nehorázné nájemné..
Ctirad je vášnivý entomolog. Nevím, zda alespoň trochu tušíte, co to znamená. Předpokládám, že většině lidí to brzy dojde, zvláště ulehnou – li přímo na jehelníček entomologických špendlíků, důmyslně zastlaný v přikrývce jejich vlastní postele, který se tam dostal bůhvíjak.
Tedy, povím vám, tahle nedobrovolná akupunktura krátce před usnutím, při které vám z otékajícího zadku náhle až příliš starostlivý Ctirad vytahuje jednotlivé jehličky, nepatří zrovna k zážitkům, které je nutné prožít na vlastní kůži. A to, prosím, naprosto pomíjím fakt, že někdy v nedávné minulosti tentýž špendlík zřejmě trčel z prdelky nějaké psí, koňské či ovčí blechy! V takovou chvíli bych nejraděj okamžitě zamířil do nedaleké hospody, protože sílící potřeba podělit se o právě prožité trauma s někým chápavým, nasazuje křídla i tak usedlým osobám jako jsem já. Z předchozích řádků vyplývá, že bránit se a být ve střehu je čirá nezbytnost. A každý, kdo taková opatření podcení, je bohapustý lajdák. Jako příklad bych uvedl starého mládence pana Hanýska, chovatele hrubosrstých jezevčíků žijícího o jednu etáž pod námi,který se nezdráhal pojmenovat své tři milé pejsky Rommel, Goebbels a Goring, aby zastrašil příliš vdavekchtivou sousedku. Jeho příklad mi vnukl myšlenku, že spolubydlícího ano, ale entomologa nikdy!
Soužití se Ctiradem opravdu nebylo vůbec jednoduché a když se na celou věc podívám v zrcadle minulosti, nedivím se ani jeho bývalé ženě, že se s ním dala rozvést. Vlastně bych jen těžko dokázal spočítat všechny jeho večerní lovy hmyzu, kdy s příšerným štracháním naprosto necitlivě instaloval na společný balkón vysokou stojací lampu se stínidlem, aby na její jasné, žluté světlo přilákal všechny ty lišaje, přástevníky a jiné noční můry. Po čase se mi přiznal, že stejné nutkání míval i během svého krátkého manželství, kdy namísto vášnivých nocí strávených ve vyhřáté posteli vedle krásné novomanželky, pobíhal v noci venku okolo poblikávající žárovky podobného svítidla, neboť pohlavní dymorfismus jistých druhů nočních motýlů mu prostě připadal půvabnější. Snad se mi proto nebudete divit, když jsem začal vymýšlet, jak se ho ve vší počestnosti zbavit!
Tytam jsou doby, kdy bylo možné máčet ve Vltavě podvodné kupce, řemeslníky či pekaře, kteří šidili správnou míru. Stejně marné je rozčilovat se, nadávat nebo vyčítat někomu, kdo taková slova bere vážně asi jako 15x trestaný kapsář kázání novokněze. Jediný způsob, jak potrestat takové individuum, spočívá v metodě přímého šoku, čímž v první fázi myslím drobnou lest, v té druhé přímou likvidaci jeho milovaných sbírek.
Nedovedete si představit tu úžasnou úlevu a marcipánově sladký pocit zadostiučinění, když si nevítaný kolega narychlo balí své saky paky, aby udělal zamyky zamyky navždycky. A přitom vše bylo tak prosté : Do jeho věčně neuspořádaných věcí stačilo vhodně zasunout fingovaný novinový článek o nenadálém objevu nového druhu červené mšice parazitující na vinných kulturách kdesi na Břeclavsku…?!
30.09.2003 - Milan Ciler