Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Sex – plození versus zrození 2.



Úvodník: Ženy, které znám, někdy bojují s problémem - jejich partner je fyzicky nepřitahuje. Často právě po delším soužití. Ono totiž necítila-li se žena extrémně rozechvělá na začátku, rozechvění bude klesat ještě intenzivněji. Doktor Plzák k tomu dodává v jedné ze svých knih - nemůžeme toužit po tom, co máme doma. Domnívám se ale, že atraktivitu muže netvoří tolik jeho tělo, jako tomu bývá u ženy, muž musí mít jistý druh espritu.

Článek: Bohužel těch jako Richard Gere, po nichž ženy obvykle prahnou ve svých snech, neběhá po světě mnoho, a proto si musíme vystačit s místním „materiálem“.

Fuj, ten mi je vážně odporný

Někteří muži navíc ubírají na své atraktivitě upocenými tričky a košilemi a neznalostí slova deodorant. Možná si říkají, že Máně na tom nezáleží, ale i Máňa si stačí mezi maratonem mateřská škola- potraviny - domov povšimnout, že její Pepík se už neholil nejméně dva týdny a neuškodilo by mu, kdyby konečně otevřel nové balení ústní vody. Ani lahvinka piva před spaním a ponožky se zašedlým nátělníkem příliš k vášnivosti nepřispějí. V rámci spravedlnosti ale musím dodat, že i ženy na sebe někdy zapomínají. Pochopitelně jen v televizních seriálech vypadá žena i po celodenním úklidu jako Brigitte Bardot, ale na druhou stranu každá se může po namáhavé práci umýt a převléknout. Když vám prostě ten druhý „nevoní“, o to více nechuti pak pocítíte. O to raději si budete před spaním číst, nebo složitě vplétat do vlasů natáčky. Zdravý základ sexu ale spočívá ke kladnému vztahu k němu samému. Už ten v ženě vyburcuje touhu, a není-li jí její partner nepříjemný, tak i po deseti letech manželství ráda spočine v náručí upraveného a vymydleného muže. Pokud se jí ovšem nestačil zhnusit svým chováním v jiných oblastech soužití. Protože my ženy, co naplat, máme sex navázaný dost na psychiku. Ale i tato situace má řešení. To ale páry najdou nejspíše v manželské poradně, ti vnímavější i v Plzákových publikacích. Záměrně uvádím třeba Manželská tonutí.

Jak málo jsem si užila!

Bohužel a to zdůrazňuji, jisté výtečnice něžného pohlaví po nějaké době poměrně slušného manželství zjišťují, že tři partneři před sňatkem plus jejich manžel vypovídají o tom, že si nic neužily, a že mají v sexuální sféře velké mezery. Očekávají totiž (obluzené filmy) zázraky, slzí při pohledu na Hříšný tanec a jeho ústřední dvojici. Také by chtěly tančit, a úplně nejvíc s o deset let mladším svobodným kolegou z práce. Tyto stavy kupodivu často přichází, jak jsem vypozorovala, v okamžiku, kdy ženám odrůstají děti do puberty, a ony mají na sebe trochu více času. Většinou místo toho, aby se věnovaly více tomu, co je třeba bavilo za svobodna, nebo společným zálibám s manželem (onen Hříšný tanec mohou otestovat na tanečních hodinách pro dospělé), začnou pošilhávat často po mladších mužích v očekávání nadpozemských erotických zážitků. Ona potřeba „hnízdit“ se ale většinou projeví i v případě těchto vzplanutí. Nebohý mladý muž je hnán do jakéhosi vztahu, vyděšen představou dvou dospívajících holčin, jimž by měl suplovat tatínka. Nehledě na to, že ženy někdy možná i zjistí, že ten mladý nestojí za nic, a pokorně se „vrátí“ k manželovi. Pokud tato „doháněcí etapa“ nastane kolem pětatřicítky, kdy žena ještě srší půvabem a může se „zamaskovat“, tak i vedle pětadvacetiletého mladíčka nemusí notně působit trapně. Ale horší to je, když s přechodem kolem padesátky nastávají nejen hormonální změny, ale zoufalá snaha si ještě něco užít a proč si při té příležitosti nedokázat, že na „mladíčky ještě stačím“. S tváří alá stará indiánka a hopsající v rytmu Rickeyho Martina, vzbuzuje dotyčná spíše výsměch, a tím degraduje toho, s nímž se v dané společnosti ocitla. Muži jsou ješitní, a proto u nich spíše převládá potřeba partnerky, s níž se mohou před ostatními pochlubit (výroky kamarádů jako - ta tvoje Blaženka je opravdu hezká a chytrá holka, znějí jejich uším přímo lahodně), než takovou, která vyvolává v druhých komentáře typu - upřímnou soustrast.
Asi před rokem jsem v jednom pražském klubu spatřila bizarní dvojici nejméně pětačtyřicetileté ženy a maximálně třicetiletého mladíka. Ona dáma disponovala perfektní štíhlou postavou, ale tričko končící nad pupkem a samotný obličej vypovídal o tom, že kůži už nelze označit za nejpevnější, ba naopak... Každý kdo je v prvé chvíli uviděl - obdivoval, že obětavá maminka zašla se synkem na diskotéku, záhy pochopili svůj omyl, když se dvojice k sobě milostně lísala. Moji kamarádku Petru to tehdy doslova pobouřilo a ještě mi v hlavě zní její: “Můžeš mi vysvětlit, proč takovej pěknej kluk chodí se starou škatulí? „
Mlsně se po něm ohlédla, a než jsem jí stačila něco rozumného odpovědět, dodala: "No ona asi dobře š..á“.
Tudíž si z toho berme ponaučení, když už mladšího, tak na dobré š... a nehnízdit. Nicméně vím o případu, kdy muž již dvacet let žije s o sedmnáct let starší ženou, ovšem tato dáma je mimořádně pohledná a mimořádně zachovalá. A on navíc trpí oidipovským komplexem...

Historie nás nezabije - trik s kohoutí krví

Tímto jsem vychrlila ze sebe vše, co mě na témata, která jsme s kamarádkou řešily, napadlo. A teď mě zajímá, co na to řekne právě ona. Doufám, že mě nebude nutit, abych zde poodhalila své dospívání, sexuální výchovu a zkušenosti. Ráda bych totiž ještě nějaký čas psala o spisovatelích, po nějakém odhalení by mi už nevěřil nikdo ani čárku. Mimochodem na festivalu s názvem Eroticon budu přednášet o Máchovi, ale jak jinak než intimně! A částečně intimní bude i pořad o prokletých básnících a dekadentech 13. března. Nevyhnu se tomu, vždyť Baudelaira k jeho nejlepším básním inspirovala pařížská prostitutka...
Čímž se dostávám do historie a proto bych mohla ještě vylíčit, Balzacem zaznamenaný, oblíbený trik s kohoutí krví, která se používala o svatební noci na důkaz nevěstina panenství. Touto krví ochotně potřísnily prostěradlo matky nevěst a často se pak vystavovalo do ulice z oken na důkaz nevěstiny mravopočestnosti. &Sálil se tímto samotný ženich, který bájně a naivně uvěřil svému prvenství. Nedokáži si představit, ale jak sexuálně protřelá dívka dokázala sehrát stydlivou pannu. Ale jak prohlašuje postava K. I. Prácheňského v Cimrmanově dramatu Záskok - „Trochu hereckého talentu má přeci každý“.


Zdroj obrázku: thefrasergallery.com

12.03.2007 - Martina Bittnerová