Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Co jsem to proboha udělal?



Úvodník: Nelogické otázky. Čekají na co? Na odpověď ? Zeptejte se kluka, proč mičudou rozbil okno....

Článek:
Robert Fulghum během roku střídavě bydlí v Seattlu, v utažské pustině a v horské vísce Kolymbari na Krétě. Setkává se tak s různými lidmi žijícími v odlišném kulturním prostředí. Slýchává dobře známé historky nezávisle na geografickém zasazení. Zjišťuje, že lidský prožitek, byť jinak vyprávěný, se velice podobá jeden druhému. A z této podobnosti a zároveň rozdílnosti, založené převážně na nedokonalé verbální komunikaci (ať je způsobena jazykovou bariérou, tradicemi nebo špatným nasloucháním), vycházejí náměty pro úvahy a eseje - pronikavé pohledy na jeden moment z různého zorného úhlu. Rozsahem drobné, myšlenkovým ponorem hluboké, literární útvary nelákají jen k přečtení a posléze překvapivému odfrknutí: „no to je fakt, to mě ani nenapadlo!“ Pozornému čtenáři nejenže přinesou názor, vypozorovaný a slovně  modelovaný jako složité kubistické zátiší, ale naznačí, že obyčejné věci vlastně neexistují. Běžná, snad každodenní událost otevírá zrezivělým klíčem třinácté komnaty a z nich vybíhají nové cesty vpřed. Nic není k zahození, přehlédnutí, k překročení -vše se jeví svébytně osobité, vše mluví, nabádá, učí, nutí k přemýšlení. A to se musí člověk, štvaný konzumem, naučit – pozorovat, vyhledávat, přemýšlet, trochu více zapojit empatii k druhému, prostě nahlížet na život pokud možno z té pověstné plnější půlky vypité lahve.

Robert Fulghum ostře vykročil z každodenní zdánlivé nudy, objevil v nevzhledných skořápkách chutná a zdravá jádra. Poskytl neobyčejný pohled na obyčejné žití, jež se nakonec obyčejným vůbec nezdá. Z drobných nitek utkal pevné vlákno života, který stojí zato žít. Strašně moc.

Robert Fulghum, Co jsem to proboha udělal? Vydalo nakladatelství ARGO v roce 2007.
Zdroj fotografie: kosmas.cz


14.06.2007 - Jindřiška Kodíčková