Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Dálnice Cheb - Slovensko - Ukrajina?
Úvodník: Dnes se nám zdá, že ryze český termín „dálnice“ existuje snad odnepaměti. Nenechte se mýlit, autodráha či autostráda nám málem zůstaly dodnes. A stejně tak jsme místo po D1 mohli uhánět po předlouhé Baťově magistrále přes Slovensko až na Ukrajinu.
Článek: Kdo by si myslel, že k dálnicím a jejich boomu neodmyslitelně patří jen a pouze éra socialismu, podivil se. První fragmenty dálnic se u nás začaly tvořit ještě před 2. světovou válkou. Zařadilo nás to mezi první státy na světě vůbec. Ovšem příchod války a následná okupace vývoj zase zbrzdila.
Delší souvislý úsek dálnice (tehdy ještě autostrády či autodráhy) našel své místo v plánech roku 1935. Jednalo se o projekt tak zvané Národní silnice, která měla spojit souvislou komunikací Čechy, Moravu a Slovensko. Kupodivu z tohoto plánu (obzvláště v očích dnešního člověka zcela nepochopitelně) zůstala vynechána Praha i Brno. Autostráda přes ně prostě vést neměla. Ke stavbě nakonec nedošlo, podobně jako v případě kolosální stavby navrhované J. A. Baťou. Trať, kterou navrhl on, podobně jako ta předchozí vedla až kus pod Prahou, nicméně poměrně přímočaře spojovala od Chebu (s možným protažením do zahraničí) celé Československo a to i s tehdy k nám náležícím kusem dnešní Ukrajiny (připomínající protažený ocásek Slovenska). Stavba došla svého úředního schválení a … A přišel rok 1938, Mnichovská dohoda, okleštění našeho území a úpadek všech plánů na zářnou budoucnost naší země.
Ovšem, světe div se. Tehdejší úřady dokázaly nemožné (a dnes již nepředstavitelné) a během dvanácti dnů celé plány přepracovaly. Vznikla tak idea pražského okruhu a autostrády Praha – Jihlava. Tentýž rok se, minimálně sémanticky, zrodila dálnice. Došlo ke schválení návrhu zcela nového slova: dálnice. Doposavad hojně užívaný termín autostráda upadal v zapomnění a druhý užívaný, autodráha, se ani nikdy řádně neujal.
Za okupace se Němci rozhodli vést některé své tahy přes nás. Takzvaná sudetská magistrála do sebe zahrnovala například Českou lípu, Lovosice, Liberec a dále pokračovala na Görlitzi. Neuběhl ani měsíc a se stavbou se začalo. Stejně tak Němci zrušili náš dosavadní systém jízdy vlevo. Od okupace se jezdí vpravo…
Ona nejznámější dálnice D1 – Praha – Brno má své kořeny v roce 1939. Rozhodlo se, že valná část jí bude vybudována za rok. Zní to úplně nesplnitelně? Přesto se začalo. Propočet pracovní síly na jeden kilometr dosahoval až sta lidí!
Éra okupace se pomalu a drtivě přehoupla, Němci u nás stihli vybudovat 111 kilometrů ze své sudetské magistrály. Práce ustaly. Nebylo dostaveno a dál se nepokračovalo. Podobně dopadaly i další rozdělané kusy napříč naší zemí. A začaly chátrat… Celkově necelých 200 kilometrů náročně zbudovaných dálnic mizelo. Jako první se znovuzrodila velkolepě a hlavně zcela nově, jinak a jinudy, D1 Praha – Brno. Ale to již byl rok 1967. Stavba trvala dlouho. Dokončení jsme se dočkali až v roce 1980. Nostalgicky nutno podotknouti, že měla být dle původních plánů hotova o čtyřicet let dříve…
Ikonka: Pixabay - moderní stavba dálnice D1
Zdroj informací: www.ceskedalnice.cz
17.10.2022 - Michaela Wilhelmová