Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Spáchala prý až 650 vražd



Úvodník: Kdo? Čachtická hraběnka Alžběta Nádasdyová, rozená Báthory. Co a nakolik to musí zesílit, aby se dopustila takových zrůdností? Zaujala ve své době pozici bestie historie nebo se stala jen produktem své doby?

Článek:
Pro jedny tak, pro druhé naopak. Třetí spatřovali v hraběnce psychicky nemocnou osobu, tou však dotyčná nikdy nebyla. Existují důkazy, jež tvrdí pravý opak. Těsně před svou smrtí má všechny smysly pozoruhodně bystré. Konala tedy z čisté bestiality, nesoucitu a touhy po masochismu?

Zřejmě nejlepší odpovědí (i když ne prokázanou) se zdá být řešení svých komplexů. Manželství, do kterého ji "vyhnali", stálo za starou belu. Manžel František Nádasdy si často užíval s milenkami a právě odtud asi pramení nenávist hraběnky k mladým dívkám.

Vraždění tím nejmučivějším způsobem se najednou nedá utišit. Touha po moci a krvi také stále sílí. Migrenózní stavy také neznají slitování a trápí hraběnku čím dál častěji. Krvavé koupele symbolizují nejen jakýsi tajemný rituál, ale také snahu o odstranění migrén. A proč také ne, dodnes věda pořádně neví, jak migrény léčit (pokud nebereme v potaz tlumící léky). Tehdy lidé věřili, že účinky podobné oněm dnešním lékům naleznou v krvi.

Co se týče obětí, jež připravila o život, údaje se  značně liší. Nejvyšší číslo, které kdy historikové zveřejnili, sahalo až k 650 mrtvým. Většina však skepticky kroutí hlavou a potvrzuje "pouze" polovinu.

Stejně často jako bývá Alžběta Báthory připodobňována k vraždící bestii, bývá spojována se svým údajným mužským protějškem Vladem, jež se později stal známý (především díky knižním publikacím) jako kníže Dracula, či jen Dracula.
Také prý tvrdě trestal své poddané, nikdy to však nepřerostlo onu mez jako v případě hraběnky.

Stále se však uvažuje, že hraběnka hrála v případě jen velice malichernou roli a stala se tak obětí intrik a machinací. Svou zásluhu na tom nese především palatin Juraj Thurzo. To on stál v pozadí celého případu a pohyboval figurkami na šachovnici. S podivem lze říci, že jak oficiálně, tak i za zády všech ostatních. Z osobních a to především majetkových zájmů se dopustil toho, že soud s hraběnkou nikdy neproběhl. Co kdyby hraběnka vypověděla něco, co by zas až tak palatinovi nehrálo do karet?

Ano, mohla se dotknout citlivé otázky majetkových vztahů a otázky, komu co po její smrti připadne. Nutno však na Thurzovu obranu podotknout, že díky němu Čachtická paní unikla popravě - zda se to však jeví jako laskavost stále zůstává otázkou. Uvěznění A. Báthory do hradního pokoje bez  vybavení, s chladnými zdmi, přísunem potravy a častými záchvaty migrén, kde hraběnka prožila 3 roky, pro ni určitě nebyla procházka rájem a třeba by dala přednost právě popravě.
 
Jestli tak opravdu udělala, to si s sebou vzala do hrobu. Jedna z verzí, jak hraběnka zemřela, totiž vypráví o tom, že hraběnka spáchala sbevraždu požitím neznámého jedu. Doba v níž žila ale krutostí oplývala, hrabata měla plné právo tvrdě trestat své poddané, byť za semenší prohřešky.

Knihu autor rozdělil do 27 kapitol, jež každá zvlášť nazírají na hraběnku jiným způsobem. Nejedná se o klasický příběh, který začne první kapitolou a skončí na poslední stránce. V každe kapitole jdeme s hraběnkou od jejich počátků téměř až k její smrti. Pokaždé ale z jiného pohledu. Jednou z pohledu legendy, podruhé v podobě otázek a souvislostí, potřetí ji vidíme v Thurzově zátahu. Nachází se zde také spousta historických faktů, tedy dobových, které hraběnku zajisté determinovaly. Pohled ze všech stran je tedy zaručen. Vytknout lze časté opakování faktů, což způsobuje spíše zvolená forma podání.

Vladimír Liška, Kletba Čachtické vražedkyně
Nakladatelství XYZ, 2007

Zdroj fotografie: www.xyz-knihy.cz

30.11.2007 - Lucie Hajduková