Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Neidentifikovatelné ostatky Na Prádle
Úvodník: Nemusíte mít strach. V divadle Na Prádle se žádná mrtvola ani její ostatky nenašly. To se jenom načínal poslední měsíc v roce. Prosincovým prvním sněhulákem, vlastně premiérou, se stala hra Brada Frasera Neidentifikovatelné lidské ostatky a skutečná podstata lásky v podání herců Komorní Činohry.
Článek: V příběhu sice nejde označit ani jednoho ze sedmi herců jako hlavní postavu. Pokud byste chtěli označit Benitu se svými příběhy o hrozivých přepadeních a vraždách, asi bych s vámi nesouhlasil. I ona tvoří pouze střípek v téhle podivné mozaice. Nejděsivěji působí zmínky o řádícím vrahovi vybírajícím si ženské oběti. Avšak dají se vybrat dva adepti na post pomyslných průvodců. Těmi by se rozhodně stali David a Candy, kteří společně bydlí v jedné domácnosti.
Homosexuální David vnímá lásku jako něco vymyšleného, neexistujícího a užívá si nevázaný sex s každým. Navenek mu takovýhle postoj vyhovuje, ale uvnitř sebe prožívá smutek z osamělosti. Jeho spolubydlící Candy se zase potácí na hranici mentální anorexie a osciluje mezi láskou. Z rozpaků či z vlastní neschopnosti se nedokáže rozhodnout. Nejprve svolí se schůzkou s barmanem z fitcentra, ale zároveň neodolá ustavičným nabídkám krásné Jerri z téhož fitka. Jak už to bývá, stejně zůstane sama a kvůli své zaslepenosti přijde možná o pravou lásku. Společně si tak nemají co vyčítat, ale to si jen těžko uvědomí.
Nejen falešná láska, ale také lži protínají celý příběh. Lži a zklamání jako nedílná součást dnešního světa, kde upřímní se stávají terči pro smích. Jak bezohlední jsme, když prožíváme svůj život naplno. Přes všechny lži se stejně dostane pravdy. Pro některé je to veliké oddechnutí, pro jiné zas nečekané zklamání. Bohužel přiznání pravdy tu znamená i záverečnou tragédii.
Jsem rád, že jsem mohl konečně navštívit představení zabývající se aktuálním tématem a psané aktuálním jazykem. Pozadími a vším možným se tu opravdu nešetřilo. Možná z tohoto důvodu nechte raději své děti mladší patnácti let doma. Na druhou stranu se bez sprostých výrazů tahle hra neobejde. Těžko mladý člověk nadává slušně. Což je možná také druhý problém. Pro tak mladé herce, jejichž věkový průměr se pohybuje okolo třiadvaceti let, byla možná tato hra velké sousto. Občas bylo těžké uvěřit jejich projevu v souvislosti s věkem postav. Nicméně ani na chvíli vás nenechá hra vydechnout, respektive mrkat v této hře může být místy osudné. Celou dobu nám ostré střihy nabízejí indicie, co si která postava myslí. V praxi to znamená pěknou práci se světly. &Skoda jen občasných výpadků a nepřesností technika. V případě premiéry buďme však trochu tolerantní.
Režie: Martin Vokoun
Hrají:
David – Jan Herget
Candy – Anna Fixová
Bernie – Ondřej Volejník
Kane – Jakub Divíšek
Robert – Ondřej Černý
Jerri – Marie Málková
Benita – Kristýna Hlaváčková
logo divadla převzato z webu divadla: www.napradle.cz
19.12.2007 - Petr Veselý