Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Zahrada pozemských rozkoší



Úvodník: Vypíchnuto jedním slovem, jedná se o detektivní román na motivy &Sifry mistra Leonarda od Browna. Řečeno slovcem druhým, těžko říct, čí dílo spatřilo světlo šuplíku dříve. Mohli bychom se hádat neméně dlouho jako u dávného sporu, zda byla dřív pověstná slepice či neméně provařené vejce.

Článek: Děj se točí okolo záhadného úmrtí dívky, jejíž hlavu vyloví rybář v žaludku jakési obří ryby. Pokročilejší vyšetřování stále míří ke středověkému malíři z 15. století Hieronymu Boschovi a jeho obrazům. Místo jedné ústřední postavy se jich zde nachází rovnou šest. Zavražděná dívka Julie, její pohřešovaný přítel Jan, jejich zaměstnavatelé režisér David Torquay a Luc Charrouxe spisovatel.

V poslední řadě taky samotný detektiv a jeho kolegyně Rebeca, jejíž nedostupnost je mu záhadou. Osud však všechny svede k sektě adamitů, kterou oplétají záhadná tajemství. Jediným faktem je známé pořádání orgií po mši, kterou všichni podstupují v adamově rouše. Rebeca se tak nakonec kvůli vyšetřování musí infiltrovat do oné sekty a zúčastnit se tzv. živého obrazu Zahrady pozemských rozkoší. Jedná se o napodobení onoho slavného obrazu Hieronyma Bosche ve skutečnosti, se vším všudy..

Ona zjevná podobnost se &Sifrou mistra Leonarda pochází ze spojení minulé časem opředené události či umění, které však v současné době zaujímá hlavní roli ve vyšetřování případu ve 21. století. Stejně tak zde spatříme ohromnou spoustu symbolů, které Hieronymus Bosch do svých obrazů skryl na věky věků. Díky jejich rozluštění se pak vyšetřování ocitne na vyšším stupni a s větším smyslem než prve.

Neboli nezasvěcený neporozumí. Zjevná podobnost jak již se zmiňovaným malířem, tak i s biblí, díky jejímž výňatkům se členové dorozumívají.
Samotného detektiva za svatouška také pokládat nemůžete a jeho slabost pro ženy nelze přehlédnout. To také tvoří jediný rozdíl mezi oběma náměty oněch autorů, což se dá jasně přisoudit vybrané tematice, či konkrétnímu dílu, na kterém vše závisí. V našem případě tedy obraz Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší.

Kniha, ačkoliv se zpočátku jeví až prvoplánově, později ji můžeme vidět v mnohem zajímavějším světle, také díky častému prolínání událostí. Řekla bych, že se řadí ke slušnému průměru s jedním plus. Pokud se vám líbí spojení minulosti se současností,  pak vás kniha zaujme. Neočekávejte ale podobný bestseller jako ten Brownův, takové propracovanosti nedosáhl.

S čistým svědomím jej můžeme přiřadit k příjemně a dynamicky napsané detektivní tvorbě. Po téhle prvotině Giacinty Carusové se můžeme těšit na další detektivní román opět související s malířským uměním. Do češtiny se zatím připravuje pod pracovním názvem Rambrandtův trojúhelník. Uvidíme tedy, jak se vydaří. Na prvotinu však Zahrada pozemských rozkoší přesáhla mé očekávání.

Zahrada pozemských rozkoší, Giacinta Carusová
Nakladatelství Metafora, 2008

Zdroj obálky:
www.metafora.cz

31.01.2008 - Lucie Hajduková