Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Nesouměrná sonda do lidského svědomí



Úvodník: Jeden člověk, jedna lež a tři zničené lidské osudy. Idylické dětství, které v touze po stále trvající idylce a řádu s sebou přinese bolest, zklamání, křivdu i smrt. Malý dětský hřích, jež navždy zničí životy celé rodiny. Takto jednoduše lze popsat hlavní dějovou linii nového románu Iana McEwana, Pokání.

Článek: Pro čtenáře znalé děl tohoto anglického prozaika není nová kniha žádným převratným překvapením. I zde se, podobně jako ve svých knihách Dítě v pravý čas či Nezničitelná láska, pokouší předložit čtenáři filozofickou otázku, zda jeden zdánlivě bezvýznamný chybný krok nesprávným směrem může vyvolat zlo, jež není možno napravit za celý lidský život. Třináctiletá Briony z nevědomosti a dětského rozmaru zapříčiní odsouzení nevinného člověka za čin, který nespáchal a zničí tak život nejen jednomu mladému muži, ale také své sestře a v konečném důsledku i sama sobě. Celý svůj život pak zasvětí snaze napravit, co způsobila.

Tento prvotně napínavý a bezesporu zajímavý námět však záhy utone v mnoha nedotažených či naopak přetažených scénách. Příběh pubertální dívenky, jejíž snahu po dokonalém, jasném a srozumitelném životě dohnal Ian McEwan až do krajnosti, je stěží natolik silný, aby dokázal čtenáře ke knize připoutat. Její snaha podmanit si nejen svůj fantaskní život, kde je vše spořádané a uhlazené, ale také podle svých představ utvářet životy ostatních, působí strnule a jen těžko lze věřit tomu, že její okolí se tak snadno podřídí hloupým dětským rozmarům. Přerod dítěte v mladou ženu, trápící se svým dětským hříchem, splyne s popisem každodenních starostí a touha stát se zdravotní ošetřovatelkou, jako výraz pokání a hledání odpuštění, se zdá snad až příliš teatrální. Prostřední část knihy pak snadno funguje jako jakési síto, neboť ne všichni čtenáři budou nadšeni z liknavých pasáží, které děj nijak zvlášť neposunou kupředu, ze kterých ovšem zřetelně čiší snaha naplnit předem stanovený rozsah románu.

I přes tyto nepříliš podařené (a bohužel důležité) komponenty příběhu, obsahuje kniha i několik zajímavých pasáží, které se autorovi skutečně povedly. Vskutku bravurně se spisovateli podařilo do příběhu zakomponovat drobné obrazy soudobé společnosti, které po přečtení knihy vytvoří jednolitý celek, výstižně a jasně deklarující stav společnosti minulého století. S lehkostí a přesvědčivostí pak také dokázal zachytit zdánlivě nezachytitelnou proměnu mladé dívky v ženu, která si svou ženskost a city k ní náležející postupně uvědomuje a vyrovnává se s nimi.

Celkově je román Pokání velmi slabý a jeho přečtení bude pro mnohé skutečným pokáním a zkouškou vytrvalosti. Pro příznivce melodramatických příběhů, které do hloubky řeší jeden problém zasahující jak jednotlivce, tak i několik generací, je však tato kniha vhodnou volbou. Kdo od čtení knihy očekává také napětí, poučení, či zábavu, bude zklamán.


Ian McEwan, Pokání
nakladatelství Odeon
Zdroj foto: jasminka.cz


19.05.2008 - Květa Gebauerová