Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Hledání pod pyramidami



Úvodník: Přesypávám obrovský pytel otázek. Kdy? Proč? Jak? Ty a odpovědi na ně se skrývají v knize Objevování starého Egypta. Tento vak, shozený z ramen erudovaného autora Miroslava Vernera, nabízí laické veřejnosti i odborné komunitě zevrubný obraz českých egyptologů během půlstoletí jejich přítomnosti v zemi na Nilu.

Článek: Miroslav Verner je současným ředitelem Českého egyptologického ústavu, jenž se citovaným archeologickým výzkumem může pyšnit. Je vskutku čím.

Ale nejen jím. Na tradici archeologie navazují třeba lingvistická bádání a vůbec zkoumání egyptštiny a související koptštiny (viz působení různých dynastií na území Egyptu). Česká egyptologie získala světovou proslulost a velice srozumitelná je i její účast na projektech, řízených mezinárodní organizací UNESCO.
Opodstatnění ústavu podpořil svou návštěvou severoafrického terénu ve svém volebním období i president Václav Havel.

Už dělení knihy do kapitol zavede čtenáře do konkrétního prostředí a nabudí příjemné představy svými názvy. Tajemná země na Nilu. Kapitola první. Příběh mocného vezíra. Záhada královské matky. Titulky jak z pohádek. V obsahu jich najdeme třináct. Kniha je příjemně napěchovaná fotodokumentací s doprovodnými a vysvětlujícími kresbami. Na čtyřech stech stránkách nám autor přibližuje velké dobrodružství s hmatatelnými výsledky, uloženými v muzeích celého světa. Jasně, nejvíc v Praze a Káhiře, ale my držíme vítanou rukověť i k nim.

Dlužno říct, že z knihy se dozvíme o úspěšném startu ústavu díky dnes problematicky vnímané velepřehradě v Asuánu. Horečnatě probíhající archeologický výzkum si mezinárodní přístup vynutil. Termín dokončení a napouštění přehrady nad výzkumníky visel jak pověstný Damoklův meč. Megalománie a nerespektování jakýchkoliv aspektů dějin není jen výsadou prosovětských zemí, jejichž součástí tehdejší Egypt rozhodně byl. Pokora schází leckde, i na druhé straně zeměkoule, ale zůstat můžete i v Čechách.

Jistě upoutá i zmínka o přiblblých normalizačních létech a silně omezených krocích vládnoucích normalizátorů. Jejich krátkozrakost šla tak daleko, že zanikl na pár let i Egyptologický ústav v Praze, do té doby jedno z nejrespektovanějších center v oboru, s uctivými ohlasy celého archeologického světa. Nová koncese přišla ale už v roce 1976.

Na Filozofické fakultě University Karlovy tedy funguje ústav mezinárodně uznávaný. Je radost vydat se v jeho stopách při Nilu a s pomocí nich se alespoň knižně trochu zorientovat v dění Egypta. Pro nás jistě v zemi s rouškou tajemství, a proto exotické.


Miroslav Verner: Objevování starého Egypta
Vydalo nakladatelství Paseka roku 2008
Zdroj obrázku
www.paseka.cz

30.05.2008 - Jaromír Komorous