Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Všechny moje příšery
Úvodník: Každé dítě, i to, které se všeho bojí, miluje příšery. Všechny ty neskutečné a vyfantazírované draky, čarodějnice, mořské obludy, bájná zvířata. A každý dospělý, i když by to možná nepřiznal, má v sobě po celý svůj život zasuté střípky svého dětského já.
Článek: Když letos v červnu vydalo nakladatelství FRAGMENT knihu spisovatele Dicka King-Smithe JÁ A MOJE PŘÍŠERA, nezaujal mě až tak samotný název, ale výtvarné zpracování obálky. Představila jsem si Lochnesskou příšeru a její vyobrazení kdysi dávno v jednom časopise. Tenkrát jsem si článek o lochnesské příšeře vystřihla a dlouho schovávala. A věřila jsem, že skutečně existuje.
Možná proto jsem knihu JÁ A MOJE PŘÍŠERA objednala pro svého jedenáctiletého syna k svátku, možná šlo pouze o záminku, abych si knihu mohla přečíst i já...
Ale věřte, že jsem vůbec netušila, o jaký příběh jde. To, že jednoho dne dvě malé děti najdou na zapadlé skotské pláži podivné vejce, ze kterého se vylíhne mořský koník mě nepřipravilo na to, co následovalo. Děti, které do svého „tajemství“ zasvětily starého dědečka, koníka pojmenovaly Crusoe a ochočily si ho. Nejprve žil v rybím bazénku, později ho s pomocí otce a dědečka přestěhovali do jezera a naučili ho, jak se chránit před lidmi.
Je smutné, že lidé od nepaměti vše, co se jakkoli vymyká zaběhlé rutině, co vybočuje z normy, zničí. Proč by zvíře, které na planetě ještě nikdo nikdy neviděl, prostě nemohlo v klidu žít ve svém jezeře, se svými přáteli dětmi (jeho zachránci), prostě jen tak? Ale protože starý dědeček tuší, že by lidé Crusoovi ublížili, vymyslí jeho přesun do většího a bezpečnějšího jezera – Loch Ness.
Takže jsem se nakonec stejně dostala k té jediné a nejznámější příšeře – a to Lochnesské. Existuje? Nebo jde o mýtus? Mohl se Crusoe stát v očích netušících lidí základem ke vzniku legendy?
I kdyby ano, na tom nesejde. Dospělý s pousmáním zavře knihu a myslí si své. A dítě? Nadšeně ji zhltne a bude snít o tom, že jednou někde na pláži najde své vlastní vejce a z něj se třeba vylíhne další mořský koník...
Nechme dětem jejich sny. A stejně tak jim ponechme touhu po dobrodružstvích – ať už s příšerami nebo bez nich. Ale aby mohly snít a představovat si svá dobrodružství, měly by číst. Příběhy, pohádky, pověsti, cokoli. Kniha JÁ A MOJE PŘÍŠERA je vhodná pro děti a mládež od 9 let a zcela nevylučuje ani dospělé... Možná by tam klidně mohlo být napsáno: od 9 do 99 let...
Dick King-Smithe: Já a moje příšera
vydalo nakladatelství Fragment v roce 2008
Foto: fragment.cz
09.08.2008 - Radka Zadinová