Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Made in China. Katastrofa?



Úvodník: Spíš než názor negativní převládá právě ten kladný. Ano. Všichni si zřetelně vybavujeme ony neškodné výrobky pro děti (a nejen pro ně), které mohou zabíjet. Přesto se na trh dostanou...tohoto čínského vlivu však ubývat nebude. Spíš naopak.

Článek: Čína již ovládá většinu světově známých firem, aniž o tom však zbytek světa tuší. Své vlivy drží v tajnosti, kupuje si celé či části firem a to jak s pověstným know how, tak i lidmi, kteří v ní dosud pracují. Vykořisťuje dělníky nelidskými podmínkami, za něž jsou odměněni hrstkou peněz, za které si v dnešní Číně nic nekoupí. Bez vzdělání však neuspějí. A školné? Klidně i stonásobek měsíčního platu dělníka... Firmám to nevadí, nízké  výdaje na výrobu, kvalitně odvedená práce, proč ne. Rovná se velkému obratu. A ekonomicky? Podhodnocuje měnu, činí takové sociální problémy jako nejsou jinde  po celém světě.

A Čína vyčkává, učí se a když pozná, začne se stavět na své vlastní nohy, problém však nastává u panující diktatury. Ta však směle tvrdí, demokracie pro nás není vhodná, nefungovala by tady jako jinde na světě.  A tak se směle vybydluje bez náhrady, nedodržují se lidská práva a nikoho to vlastně moc neobtěžuje. Proč taky, zisky hýbou světem.


Dvacátéprvní století nekompromisně patří Číně
. Té Číně, která investorům a firmám poskytuje hotový ráj, té Číně, kde dělníci pracují v nelidských podmínkách v oněch právě nejmenovaných mezinárodních firmách. Té Číně, kde vládne diktátor, porušují se lidská práva a sociální rozdíly obyvatelstva jsou zde největší na světě. Jediným místem, kde se tu setkáte se svobodou projevu čili slova se dá jakž takž nazvat Honkong a to jen díky své tehdejší závislosti na Británii jako jedna z jejích kolonií.

To je Čína. V letošním roce také hostitelskou zemí letních olympijských her roku 2008 v Pekingu.

Řeč však nebude o Číně jako takové, ale o knize Frederica Rampiniho Čínské století s podtitulem Autentický průvodce zemí rudého draka. Zřejmě vás zarazí nečínské jméno (podobně jako Mariusz Szczygieł a jeho kniha Gottland), jenže jinak to nelze. To, co si dovolil (a vydal) italský movinář a zároveň autor knihy, by si nikdo v Číně na triko nezval. On bymu to tam ani nikdo netrpěl. A vesměs by to byla snůška blábolů.

Nebudu zastírat, že můj původní dojem z knihy zklamal. Právě zmíněný podtitul mi evokoval představu jakési odrůdy cestopisu. Zdaleka však ne. Čekejte, že po přečtení pochopíte onu vzmáhající se světovou velmoc. Bude vám jasné proč. Autor zde probírá množství různorodého materiálu. Propere čínské záhady (nejen pro evropský kontinent) do poslednícho detailu v oddílech jako:
 
Probuzení, Boom, nejbohatši komunisti na světě, Hlavní města nového století, Bublina, Vědecko - výzkumná velmoc, Galerie předků, Imperiální ambice, Život v moderních časech, Odvrácená strana zázraku: chudoba, Odvrácená tvář boomu: životní prostředí, Skeptikové a těšitelé: umělci mimo disident a posledně Jediná strana (na obtíž).

Ano přešně tak. Nemusíte však přežvykovat suchá teoretická sousta. Dostane se i na chutější v rámci nejen současného chování Číny a příběhů z praxe. Dočkáme se i srovnání jak si v různých žebříčcích stojí svět proti Číně (zde lze zřetelně vypozorovat národnost autora, snaží se vždy mimo jiné prosperující státy uvést právě Itálii. Což nezazlívám, naopak lituji že jako Italové jsme o drobnou leč významnou část ušetřeni).

Nečekejte ale nějaké lehké čtení. Proto abyste pochopili, potřebujete vstřebat problematiku. Naštěstí je zde podaná velice srozumitelně a jasně. Zároveň ale nebude nudit ani laika ani zběhlého profesonála. S trochou nadsázky bychom knihu mohli nazvat encyklopedií Číny.

Autor se nevyhýbá ani zapovězeným tématům a odhalením toho, co Čína vidí velice nerada. Vše je pak souzeno objektivně, aniž by ale vnucovalo názor. Jak říká autor, prošli jsme tzv. stoletím britským i ruským (vše přinášelo nějaká úskalí). teď nás čeká i to čínské. Není však tajemstvím, že tato velmoc budí strach...v celkovém vývoji je daleko za světem, který již prošel krizí (jak z pohledu přerodu typu vlády, tak i hospodářství)... co se však stane až k tomuto bodu dospěje samotná Čína?

Frederico Rampini, Čínské století
Vydalo nakladatelství Dokořán v roce 2008


Zdroj obálky: www.dokoran.cz

08.08.2008 - Lucie Hajduková