Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Země posekaných trávníků a levného benzínu



Úvodník: A také milých lidí, překrásné přírody a krásných památek. A přitom se nebudeme bavit o žádné zaostalé zemičce - dojedete do ní za šest hodin autem a ekonomicky je na vyšší příčce než my. Jen toho moře si dost neutrhla. Zkrátka Slovinsko.

Článek:
Nejkratší cesta na návštevu ke slovincům vede samozřejmě přes Rakousko. Většina řidičů se ihned zděsí skvělých, ale pekelně drahých dálnic. Nezoufejte. Chcete-li si dovolenou užít, jeďte po kvalitních, i když delších normálních silnicích. Projedete samozřejmě víc benzínu, ale zase ušetříte na poplatcích. A hlavně - krásnou přírodu Alp budete mít jako na dlani. Nekonečné mraky, hory, zeleň. Ráj. A Slovinsko na dosah ruky.

 
Pokud se do malebného Slovinska vrhnete z Grazu (a ne z Klagenfurtu, přes ten se raději vracejte), vaše první zastávka by měla být v Mariboru (foto výše vlevo), pěkném městečku nemálo podobném těm našim. Krásný výhled nabízí zdejší kostel, kde si zdarma můžete vyšlapat miriádu schodů a pokochat se výhledem na zastavěný lán země. Dejte si výtečnou zmrzlinu (ať poznáte, jak velký má být skutečný kopeček, ne ty naše ožulené!), sedněte do auta a pokračujte směrem na Ptuj, kde na vás čeká vskutku pěkný hrad s perfektní několika patrovou expozicí. Cestou si udělejte malý odpočinek u krásného kostela - potního místa Ptujska Gora (foto výše vpravo).




Pakliže se o nějakém místě ve Slovinsku dá se stoprocentní platností řici, že má genia loci, pak je to určitě kartuziánský klášter Žiče. Najdeme ho kousek od dálnice na cestě z městečka Ptuj do Celje. Opuštěný, se zrekonstruovaným jedním křídlem, rozkládá se na ohromné ploše opevněn velkými hradbami. Jen vejdete, ucítíte tu zvláštní sílu uvolnění. Místo stvořené k meditaci či modlitbě. Mniši zkrátka moc dobře věděli, kam stavbu umístit...



Co Čecha určitě po cestě zarazí? Posekaná tráva. Je jedno, kde jste, zda ve vzdáleném údolí, na kraji horského hřebenu. Slovinci jsou posedlí sekáním trávy. Výsledek je krásný. Vypadá přirozeně, upraveně a opečovávaně. Lépe tak vyniknou i památky, hlavně hrady, kterých má Slovinsko - podobně jako my - hojnost. Zatímco vesničky a městečka často připomínají souznění obou našich slovanských kultur co se podoby týče, na hradech již cítíte jisté architektonické odlišnosti. Slovinské hrady mají ale jednu nevýhodu. Snadno si je spletete - značná část z nich se totiž jmenuje Stari Grad (tedy Starý hrad). Ten na fotografii stojí na druhém břehu města Celje. V tom krom něho, krásných domů i moderní architektury musíte navštívit i muzeum. Nalézá se v něm unikátní sbírky a hlavně proslulý malovaný strop. A ještě, než se uchýlíte do hlavního Slovinského města, Lublaně, němeli byste vynechat malý Kamnik, městečko jako malované. Zdejší Stari Grad si ale klidně odpusťte. Po náročném výšlapu vás nečeká nic. Jen jedna nová budova a dvě rozpadlé zdi. Naštěstí se zachoval alespoň v centru města Mali Grad, kde se často pořádají městské slavnosti, koncerty a festivaly (část Malého hradu - foto níže).




Cestování autem se ve Slovinsku naštěstí tolik neprodraží. Benzín tam stojí o dost méně. Ceny potravnin jsou zhruba na stejno (něco stejné, něco trochu dražší) a přechod na eura je již stoprocentní, takže si ani nemusíte měnit na zdejší měnu. Také jazyk se nezapře. Slovanský ke slovanskému. I když si češtinou asi moc nepopovídáte, se základní slovinštinou problémy mít nebudete. Z vlastní zkušenosti moho říci, že třeba cedulím rozumíte téměř bezvýhradně, jako předpovědi počasí. S velkými zprávami je to o kus horší, ale základ se chytnout dá.


fota: autorka

09.08.2023 - Michaela Wilhelmová